Od konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Skvrna AR1429 se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března. Už několik dní předtím na svou přítomnost na odvrácené straně Slunce upozornila několika erupcemi, které se projevily na snímcích družic SOHO a SDO. Krátce předtím, než se dala vizuálně pozorovat na samotném slunečním okraji, došlo 2. března v 18:46 SEČ k erupci třídy M3, což je na škále intenzity erupcí již poměrně dost silný záblesk.
Největším překvapením byl ovšem výbuch ve středu 7. března jen 28 minut po první hodině ranní našeho času. Erupce třídy X5, k níž došlo, byla jednou z nejsilnějších z tohoto slunečního cyklu a skvrna tedy o sobě dala znát, že hýří skutečně vysokou aktivitou. Při této erupci byl rovněž uvolněn oblak nabitých částic koronální hmoty (CME), který dorazí k Zemi právě dnes. Podle Národního úřadu pro atmosférickou a oceánskou správu (NOAA), který se zpracováním vlivů sluneční aktivity na Zemi zabývá, tato erupce patrně přinese tak silnou geomagnetickou bouři, aby byly polární záře pozorovatelné i u nás. Výzkumníci z Goddardova centra pro vyhodnocení kosmického počasí NASA spočetli, že CME by měla dorazit dnes v 7:25 SEČ +/- 7 hodin a v závislosti na intenzitě by pak geomagnetická bouře mohla trvat i několik hodin. Bouře bude tedy silná a pozorovatelé i v nižších zeměpisných šířkách by měli být ostražití kvůli možným polárním zářím. S ohledem na předpokládaný čas příchodu CME však mají obyvatelé ČR tentokrát špatné podmínky, lépe na tom budou obyvatelé USA, Kanady či východního Ruska. Nad naším územím navíc přechází okluzní fronta, oblačnost by se měla od západu trhat až v průběhu dnešní noci. Pokud bude bouře dost silná i ve večerních hodinách, šance ke spatření vzácného úkazu jsou zejména na západě republiky. I tam ale možnou záři dost ochabí svit Měsíce v úplňku.
Pokud k záři nad českým obzorem nakonec nedojde, nebo ji zhatí počasí, netřeba nutně zoufat. Z fyzikálních důvodů je zpravidla sluneční erupce více geoefektivní (tedy mající vliv na zemské magnetické pole), když se aktivní skvrna nachází nejblíže ke středu slunečního kotouče a pak po průchodu touto centrální oblastí. Pokud tedy bude aktivita v oblasti skvrny pokračovat i v následujících dnech, pak právě ty další erupce by mohly přinést oblak aktivních částic, které vykouzlí vytoužené atmosférické divadlo i nad českým severním obzorem. Nutno připomenout, že z České republiky byly v tomto 24. cyklu sluneční aktivity pozorovatelné již dvě polární záře - v nocích 5./6. srpna 2011 a 26./27. září 2011. Internetem rovněž koluje fotografie, podle které byla polární záře viditelná 25. ledna 2012 nad Vrchlabím, jedná se ovšem o "falešnou" záři vytvořenou obarvením vysoké oblačnosti na snímku do zelených barev.
Skupinu slunečních skvrn AR1429 můžete pozorovat i malými dalekohledy (či dle některých pozorování i pouhým okem), použijete-li bezpečný filtr. Kromě této skupiny je rovněž výrazná, ovšem jen dalekohledy pozorovatelná AR1428. Současnou aktivitu polárních září můžete sledovat na našem Aurorálním monitoru, rovněž si prohlédněte současné družicové snímky Slunce. Nejnovější zprávy z dění na Slunci i fotografie polárních září ze severnějších států si můžete dennodenně prohlížet na stránce Spaceweather.com.
Nechme se tedy překvapit a vyhlížejme v následujících nocích nad severním obzorem…
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
