Česká astronomická společnost

Tento objekt pro astronomickou obec zatím v podstatě neexistuje, dozvíte se o něm zatím jen ze stránek NEOCP, kam jsou umisťováni kandidáti na nové blízkozemní objekty. Dosti často se sem "vetře" i nějaká nově objevená kometa. Tou je právě nyní těleso, které na snímcích přístroje SWAN ze dne 4. března objevil Vladimir Bezugly. Podle všeho se těleso nacházelo v dráze Kreutzových komet. Ještě ze vzpomínek nezmizela "Velká Vánoční kometa" Lovejoy a je tu další jasný Kreutz?

Teorie shluků Kreutzových komet

Astronom a pozorovatel komet David Seargeant před časem vyslovil teorii, že by mohla být kometa Lovejoy prvním příchozím z dalšího shluku jasných komet Kreutzovy skupiny. Teorie se opírá o výzkum Sekaniny a Chodase, kteří předpovídali příchod třetího shluku komet Kreutzovy skupiny ve 21. století. Podle nich jsou první dva shluky pozorované v 19. a 20. století úlomky druhé generace vzniklé rozpadem komety ve 12. století. Poprvé by záznamy o mateřském tělesu roje měly pocházet z roku 214 před naším letopočtem z Číny.

Někdy v 18. nebo 19. století mělo dojít k rozpadu těles do úlomků třetí generace. Shluk vzniklý z jednoho fragmentu se vrátil jako jasné komety z let 1843, 1880, 1882 a 1887. Zářijová kometa z roku 1882 by měla být předskokanem další skupiny úlomků, který dále obsahoval komety z let 1945, 1965 a 1970, z nichž byla kometa Ikeya-Seki z roku 1965 zdaleka největší! Mezi touto skupinou byl i vetřelec z předešlého shluku - Pereyrova kometa z roku 1963. Drobné úlomky, které pravidelně vidí u Slunce hořet sonda SOHO, by měl být shluk úlomků mezi shlukem z 19. století a tím, co by měl přijít v tomto století.

Kometa Lovejoy jako předvoj?

O kometě Lovějoy bylo napsáno již mnoho. Jednalo se o větší úlomek z rodiny Kreutzových komet, ale ne dostatečně velký, aby přežil dlouho po průchodu perihelem. Nejprve celý svět překvapilo nečekané přežití průletu těsně nad slunečním povrchem, když si sluneční žár nakonec vybral svou daň a došlo k zániku jádra komety zhruba 1 - 2 dny po průchodu přísluním. Ten se nám povedlo nasnímat z dalekohledu FRAM na jižní obloze. Roj prachu poté vytvořil úchvatné divadlo na obloze, bohužel ne té naší severní. Je tu jistá šance, že nemusíme smutnit, kometa Lovejoy mohla být jen předvojem dalším kometám. Třeba i té, která byla objevena na snímcích SWAN.

Nová kometa SWAN (Bezugly)

Nová kometa je pozorována stále jen na snímcích SWAN, ale již několik dnů stačilo k upřesnění dráhy a potvrzení že se skutečně jedná o další jasnou kometu Kreutzovy skupiny. Nejblíže Slunci by měla být kolem půlnoci ze 14. na 15. března. Geometrie dráhy bohužel nebyla pozorování ze Země nakloněna, a tak je zatím dat o kometě velice pomálu. Po půlnoci ze 13./14. března by ovšem měla pomalu vstoupit do pole koronografu C3 na palubě sondy SOHO. Podle ojedinělého odhadu z 9. března se kometa jevila jasná zhruba okolo 6 mag. Pokud porovnáme jasnost ve stejné vzdálenosti od Slunce u komety Lovejoy, je SWAN o cca 2 mag jasnější! To ještě vůbec nic neznamená, jasnost koemt v těchto oblastech může výrazně kolísat. Pokud by ale kometa byla skutečně větším tělesem než Lovejoy, může být např. větší šance spatřit kometu ve dne v blízkosti sunečního kotouče. Předpověď na základě jedné dobře změřené komety stojí ovšem na vratkých nohou a tak raději nespekulujme.

O čem spekulovat můžeme, jsou geometrické podmínky viditelnosti. Zatímco kometa Lovejoy několik dní kolem přísluní přinejlepším vycházela a zapadala se Sluncem, SWAN by měl mít chvíli čas. V případě že by došlo k rozpadu jádra a zvýšení aktivity do záporných magnitud, je tu šance vidět kometu, nebo její ohon, za soumraku nízko nad obzorem ve dnech po průchodu přísluním. Nechme se tedy překvapit, zdali se staneme svědky další fascinující události ve Sluneční soustavě, nebo kometa zanikne u Slunce.