logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Vypouklý Měsíc za švédskou horou
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet 2012.03.21 07:00

MarsIndie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

Původně se s vypuštěním sondy počítalo na období 2016-2018. Avšak díky tomu, že indická vláda navýšila finanční prostředky na její financování již v tomto rozpočtovém roce, realizace projektu může být podstatně urychlena.

Start se uskuteční pomocí nosné rakety GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle). Jedná se o třístupňovou nosnou raketu, jejíž první stupeň spaluje tuhou pohonnou látku. Při výšce 49 m převyšuje její hmotnost 400 tun. K prvnímu (neúspěšnému) letu odstartovala v dubnu 2001. Na oběžnou dráhu kolem Marsu je schopna dopravit náklad o hmotnosti 500 kg.

Pokud sonda odstartuje v listopadu 2013, na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu ve vzdálenosti 500 až 80 000 km od povrchu bude navedena v září 2014. Na její palubě se bude nacházet celkem 10 vědeckých přístrojů. Mezi nimi bude přístroj pro spektroskopii v oboru infračerveného záření, přístroj pro měření tepelné emise, barevná kamera, detektor metanu, palubní radar a další vybavení.

Již dříve byla úspěšná indická mise s názvem Chandrayaan-1, což byla kosmická sonda určená k výzkumu Měsíce. Startovala 22. 10. 2008 a 8. listopadu téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu. Směrem k Měsíci ji navedla nosná raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle).

Úkolem sondy byla prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem bylo pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které byly zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.

Od mateřské sondy Chandrayaan-1 na oběžné dráze ve výšce 100 km nad povrchem se o 6 dnů později oddělil malý modul MIP (Moon Impact Probe) o hmotnosti 29 kg. Po nárazu na měsíční povrch došlo ke zvíření prachu, který byl studován přístroji na hlavní sondě.

Na rok 2013 je plánováno vyslání další indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2 indickou nosnou raketou GSLV. Počítá se s navedením mateřské sondy na oběžnou dráhu; od sondy se oddělí přistávací modul ruské výroby, který na povrch Měsíce dopraví indickou pojízdnou laboratoř o hmotnosti zhruba 15 kg.

Planeta Venuše na snímku ze sondy Venus ExpressDalším cílem indického planetárního výzkumu bude planeta Venuše. Organizace ISRO si objednala studii ke zhodnocení možnosti vyslání vědecké mise k Venuši. Mnoho indických vědců v tichosti pracovalo na projektu, jehož realizace by mohla "popostrčit" Indii na vyšší místa při výzkumu vesmíru.

Mlčení bylo prolomeno v polovině února 2012, kdy Indická kosmická agentura ISRO oficiálně oznámila, že studie zhodnotila proveditelnost mise k Venuši jako reálnou. Pokud vývoj sondy dostane zelenou, mohl by se start k Venuši uskutečnit 20. 5. 2015 a navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2015. Datum startu je dáno tzv. startovním oknem k Venuši a závisí na vzájemné poloze Venuše a Země na jejich oběžných drahách.

Předběžně se počítá s pěti vědeckými přístroji na palubě sondy, které by se zaměřily především na výzkum husté atmosféry planety a její oblačnosti. Chybět by neměl ani radar k výzkumu povrchu.

Za uplynulých 50 let bylo k Venuši vyslánu celkem 24 kosmických sond. "Díky detailnímu výzkumu Venuše budeme schopni pochopit vznik a vývoj terestrických planet a jednotlivé procesy, které formovaly a stále ještě formují Venuši. Výzkum Venuše nám rovněž poskytne příležitost ke studiu životního prostředí a klimatu na Zemi," říká M. S. Anurup, zástupce organizace ISRO.

Zdroj: www.hindu.com a www.asianscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 3888x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce