Česká astronomická společnost

Jak zjistíme, zda nějaké souhvězdí je od nás viditelné či nikoli? Důležitým údajem je v tomto případě poloha pozorovacího stanoviště, konkrétně jeho zeměpisná šířka. Ta se v případě České republiky pohybuje v rozmezí od 48° 33' 06,5" (nejjižnější bod, nedaleko samoty Mlýnec) do 51° 03' 20,5" (nejsevernější bod, v blízkosti osady Severní). Abychom získali nejjižnější možnou deklinaci, jakou jsme schopni ještě spatřit, stačí od zeměpisné šířky pozorovacího místa odečíst 90 stupňů. Z toho vychází, že například pro 50 stupeň severní šířky jsou viditelná souhvězdí, která se nacházejí severněji než deklinace -40 stupňů. Samozřejmě to je teoretická hodnota, platící jen za ideálních podmínek - nulový obzor a žádné další rušivé vlivy. Navíc do ní není započtena astronomická refrakce, díky které můžeme vidět i více než půl stupně "pod obzor". V praxi to proto bude poněkud odlišné a nejjižnější část oblohy se bude měnit působením různých faktorů. Pro naše účely si tedy na obloze vytvoříme pomyslný pás, který bude na severu ohraničen deklinací -35 stupňů a na jihu -45 stupňů. Všechna souhvězdí, ležící severně od něj, budeme považovat za celá viditelná, ta, co jsou položena jižněji, pak za zcela neviditelná. Zbytek, který libovolnou částí zasahuje do tohoto pásu, označíme jako viditelná částečně.

Po rozdělení souhvězdí do těchto tří skupin nám vyjde, že 48 jich uvidíme z naší republiky bez problémů celých. Toto číslo vám možná bude povědomé. Ano, stejný počet souhvězdí zavedl řecký astronom, astrolog a geograf Klaudios Ptolemaios již ve druhém století našeho letopočtu. Když však porovnáme jeho seznam s naším, zjistíme, že se shodují jen v 38 položkách, zbytek se liší. Je to způsobeno tím, že obloha byla od té doby několikrát "upravována", některá souhvězdí zanikla, jiná naopak byla nově zavedena a měnily se i jejich hranice. Navíc Ptolemaios má ve svém seznamu několik souhvězdí, která jsme zařadili do skupiny částečně viditelných a jedno dokonce mezi neviditelné. Porovnat oba seznamy můžete v tabulce:

Druhou skupinu tvoří 22 souhvězdí, která jsme označili za viditelná jen částečně, protože některá jejich část má deklinaci mezi -35 a -45 stupni. Mohou to být jak souhvězdí, ležící severněji a jen nepatrnou částí zasahující do onoho rozmezí (Hydra), tak i vyloženě jižní souhvězdí, u kterých splňují podmínku jen jejich nejsevernější partie (Malíř). V následujících dvou tabulkách jsou seřazena podle deklinace severní či jižní hranice. Platí, že čím je v tabulkách souhvězdí výše, tím lépe bude z naší republiky pozorovatelné.

Zeleně podbarvená souhvězdí by měla být teoreticky viditelná z 50 stupně severní šířky celá, ale pouze při ideálních podmínkách. Žádná jejich část nemá deklinaci nižší než -40 stupňů. Takových podmínek je ale v praxi téměř nemožné dosáhnout, takže většinou je uvidíme jen částečně. U souhvězdí bez podbarvení by neměl být problém spatřit alespoň jejich část, zato žlutě zvýrazněná budou pořádný oříšek. Pravděpodobně se nám je nepodaří spatřit vůbec a i kdybychom to štěstí měli, tak bychom uviděli jen nepatrnou část těsně nad obzorem. Že by mohla být vidět severní část Pravítka nebo Malíře je pak téměř vyloučeno, ale v seznamu jsou uvedena pro úplnost také.

A která souhvězdí určitě z našich zeměpisných šířek nikdy neuvidíme? Pokud budeme hodně velcí optimisté a započítáme i Pravítko a Malíře mezi částečně viditelné, zbude nám jich celkem 18. Tato souhvězdí leží v blízkosti jižního pólu a najdete je v následující tabulce:

Takže jaká je správná odpověď na otázku, položenou hned v nadpisu? Abychom na ni dokázali odpovědět, nejprve vypočítáme maximální deklinaci, jakou jsme schopni teoreticky pozorovat z krajních bodů České republiky. Když opět zanedbáme vliv refrakce vyjde nám hodnota -38,94 stupňů pro nejsevernější a -41,45 stupňů pro nejjižnější lokalitu. V praxi je samozřejmě nutné počítat s tím, že skutečný dosah bude menší. V tabulce níže najdete počty a viditelnost souhvězdí pro daná místa a navíc jsou v ní uvedeny údaje pro maximální viditelnou deklinaci -35, -40 a -45 stupňů. První z nich je asi nejblíže realistickému odhadu, jaké nejjižnější oblasti jsme schopni ve skutečnosti z našeho území pozorovat, druhá pak přibližně odpovídá teoretickému dosahu ze středu republiky. Poslední hodnota (-45 stupňů) je uvedena spíše pro zajímavost, protože je z našeho území nedosažitelná.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku