Na konci roku 2008 podepsala NASA s dvěma soukromými společnostmi kontrakty na dopravu nákladu na stanici ISS a také zpět na Zemi po penzionování svých raketoplánů. Kromě snahy být co se týče dopravy na ISS co možná nejkratší dobu závislá na ostatních zemích (hlavně na Rusku) tehdy NASA dala vzniknout úplně novému fenoménu, kterému může patřit budoucnost - komerčním dopravním kapacitám na oběžnou dráhu. Je to zatím zcela nevídaná věc, díky které se v budoucnu NASA nebude muset starat o rakety a kosmické lodě ale pouze dodá náklad či astronauty firmám a zaplatí za jejich dopravu do kosmu. Kalifornský koncern SpaceX pod vedením Elona Muska se tehdy zavázal k nejméně 12 misím své lodi Dragon na ISS za 1,6 miliardy dolarů.
Společnost SpaceX v prosinci 2010 jako první ze společností, se kterými byl dva roky předtím podepsán kontrakt (kromě SpaceX také Orbital Sciences Corporation), dokázala provést zkušební let své lodi po oběžné dráze, její plavidlo Dragon třikrát obletělo Zemi a bezpečně se vrátilo. Šlo o opravdu velký úspěch. V plánu byly další dvě zkušební mise před zahájením rutinního zásobování stanice ISS - při první se měl Dragon ke komplexu pouze přiblížit, pokusné spojení bylo součástí až mise další. NASA a SpaceX se však loni dohodly na sloučení těchto dvou zkušebních misí - tzn. že spojení Dragonu a ISS se uskuteční už při další misi!
Náročné přípravy na ISS
Toto rozhodnutí však lehce zkomplikovalo situaci - Dragon sice ukázal, že létat umí, přílet ke kosmické stanici je však něco stokrát jiného. Blízkost kosmické stanice je něco jako minové pole - stačí jeden chybný krok a může dojít ke katastrofě (např. kolizi se stanicí) a NASA je zodpovědná za bezpečnost stanice i její posádky, tudíž nedala SpaceX nic zadarmo. Manévry u orbitální stanice vyžadují maximálně spolehlivou loď se záložními systémy, počítači, fungujícími i přes možná selhání díky robustnímu softwaru. Posledně jmenovaný bod zaměstnává inženýry SpaceX již od minulého roku, protože právě software řídí provoz systémů lodi. Dragon má záložní systémy ale software, řídící loď, musí být schopen včas rozpoznat chybu v činnosti systémů lodě a zvolit záložní možnost. Zkrátka splnění přísných limitů NASA vyžaduje spoustu úprav a testů především softwaru lodi Dragon. Velkou otázkou k dořešení je také vzájemná integrace hardwaru a softwaru lodi.
 Nutnost dát technikům více času na přípravu softwaru vedla tento rok již k jednomu velkému odkladu startu druhého Dragonu - ze 7. února na 30. dubna. V pondělí 23. dubna však NASA a SpaceX rozhodly o dalším, tentokrát jen týdenním odkladu zahájení mise, opět kvůli získání času na dokončení testů softwaru, řádné projednání výsledků testů a úprav a poslední změny. V úterý 24. dubna obě agentury stanovily nové datum startu: pondělí 7. května 2012 v 15:38 SELČ.
"Po shrnutí naší dosavadní práce nám bylo jasné, že ještě potřebujeme další čas k dokončení testů softwaru a řádnému zhodnocení a zařízení se podle získaných dat. Zřejmě bychom byli schopni stihnout start již 3. května ale bude chytré přidat si ještě několik dní času, kdyby věci trvaly déle, než čekáme. Tudíž náš start bude posunut asi o týden, podle koordinace s NASA," uvedla v pondělí Kirstin Brost Grantham, mluvčí SpaceX. O den později byl start oficiálně stanoven na 7. května. Toto bude vyžadovat dokončení prací na softwaru lodi asi do týdne.
Překážky v cestě startu
Nové datum startu již bylo nahlášeno i americkému vojenskému letectvu, jež monitoruje kosmické starty z mysu Canaveral a potřebuje minimálně 48hodinovou mezeru mezi starty na přenastavení přístrojů. Před Dragonem má z mysu Canaveral vzlétnout raketa Atlas 5 s komunikačním satelitem amerického letectva, její start je stanoven na 3. května, kdyby došlo k odkladu této mise (např. kvůli počasí), 48hodinová mezera mezi starty vyžadovaná vojáky by již mohla ohrozit vypuštění Dragonu 7. května. Další možnost startu Dragonu je 10. května, zde však je jedna zásadní překážka - start nové lodi Sojuz se třemi kosmonauty pro dlouhodobý pobyt na ISS 15. května, spojení se stanicí 17. května. Dragon se má připojit k ISS tři dny po startu, tedy v případě vypuštění 10. května nám spojení se stanicí vychází na 13. května, pouhé čtyři dny před příletem Sojuzu, tak krátkou mezeru mezi přílety nových lodí však nerad vidí management NASA kvůli velkému množství práce s přípravami na složité operace setkávání na oběžné dráze. Start 10. května by Dragonu dával pouze jednu záložní šanci příletu do pozice necelých deset metrů od ISS, kde má první soukromou loď zachytit robotická paže stanice, pokud by se to napoprvé nezdařilo. Poté by se loď musela od komplexu vzdálit a počkat na přílet lodi Sojuz, teprve poté by byl povolen další pokus, to by však již Dragon nemusel mít dost paliva. Další možnosti startu po 10. květnu se otevírají po misi lodi Sojuz.
Plán historické mise
Plán mise je poměrně ambiciózní. Druhý do kosmu vypuštěný exemplář lodi Dragon má přiletět ke stanici ISS dva dny po startu (pomocí rakety Falcon 9 z mysu Canaveral na Floridě), jak jsme zvyklí u lodí Sojuz a Progress nebo dříve u raketoplánů. K připojení ke stanici však ještě toho dne nedojde, loď se k ISS pouze přiblíží a provede několik demonstračních manévrů, které mají prověřit v praxi její spolehlivost v těsné blízkosti obrovské orbitální stanice, testovat se bude komunikace se stanicí, navigace atd.
 Poté se Dragon vzdálí a počká na další příkazy ze Země, které budou založeny na výsledcích praktické zkoušky. Pokud Dragon ukáže dokonalé schopnosti, ke stanici se další den opět přiblíží. Tentokrát se již velmi opatrně dopracuje do vzdálenosti pouhých asi 10 metrů od komplexu, kde zastaví svůj přílet a nechá se zachytit kanadskou robotickou paží stanice, řízenou zevnitř ISS dvěma astronauty. Ti poté loď pomocí kanadského manipulátoru připojí k modulu Harmony amerického segmentu stanice. Zde Dragon zůstane po 18 dní, během nichž posádka stanice z jeho útrob vyloží asi 520 kilogramů přivezených zásob a nákladu, 660 kg věcí do něj na oplátku naloží, půjde hlavně o hotové vědecké experimenty a podobné cenné věci pro návrat na Zemi, kterého je (či spíše bude) Dragon schopen jako v současnosti jediná bezpilotní zásobovací loď, létající ke stanici ISS (raketoplány již míří na bedrech obřích letounů do muzeí, ruské lodě Progress, evropské ATV a japonské HTV v závěru mise shoří v atmosféře a do malé lodi Sojuz se toho kromě tří kosmonautů mnoho nevejde).
Po 18 dnech přítomnosti na kosmické stanici její posádka opět pomocí robotické paže Dragon odpojí, pustí a tím mu umožní návrat na Zemi. Do atmosféry jeho návratový modul vstoupí ještě toho samého dne a posléze přistane na padácích ve vlnách Pacifiku poblíž břehů Kalifornie, na jejímž území také sídlí společnost SpaceX.
Pokud tato ambiciózní mise, financovaná NASA v rámci programu Commercial Orbital Transportion Services dopadne dle představ SpaceX, otevře se firmě možnost ještě letos udělat ze zásobovacích misí lodí Dragon v podstatě rutinu. A za pár let snad bude Dragon na ISS vozit i lidské posádky. Na jeho pilotované verzi se již pracuje. Do SpaceX ostatně z NASA s ukončením provozu raketoplánů odešlo i několik zkušených astronautů, kteří na pilotovaném Dragonu nyní pracují.
Zdroje:
|
