A je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.
V noci z 5. na 6. května bude Měsíc nad českým obzorem v souhvězdí Vah ve společnosti nedaleké planety Saturn a hvězdy Spica postupně spět do úplňku. Toho dosáhne v 5:35 středoevropského letního času. Pouhé tři minuty předtím bude nejblíže k Zemi v tomto roce - na vzdálenost 356 955 km. Oproti případu z března loňského roku je to téměř o 400 km dále, přesto jde o neobvyklý jev. I když z našeho území Měsíc zapadá jen asi čtvrt hodiny před největším přiblížením k Zemi, bude zejména v noci ze soboty na neděli ideálním lákadlem pod noční oblohu.
Tanec Měsíce kolem Země
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Za dobu své jedné otočky kolem naší planety se tak k Zemi přiblíží a zase se od ní vzdálí. Rozdíl ve vzdálenosti v přízemí a odzemí sice činí asi 50 tisíc km, ovšem pozemšťanům taková změna přijde jen jako jemná niance, neboť úhlová velikost Měsíce na obloze se změní asi jen o 14 procent. Ve skutečnosti je "měsíční tanec" ještě o něco komplikovanější, neboť do hry vstupují ještě další vlivy, a tak ani při každém přízemí není Měsíc k Zemi nejblíže. V běžně dostupné literatuře či na internetu najdeme údaj, podle něhož je Měsíc v přízemí 356 410 km. To je ale skutečně minimální vzdálenost, běžně je v přízemí Měsíc řádově o stovky kilometrů od Země dál.
Noc pro čtení novin?
Je pochopitelné, že o něco větší pozornost u lidí vyvolá až fakt, že Měsíc prochází přízemím v době kolem úplňku. Tehdy si můžeme změny všimnout zejména v dalekohledech - za čistého ovzduší jsou patrny menší detaily než při stejném pohledu na jakýkoliv jiný úplněk. Navíc je úplněk lidem nejmilejší fází, protože je opředen mnoha mýty a hlavně je prostě nejvýraznější. Proto spíš, než většího úplňku, můžeme při takovém "přízemním" Měsíci pocítit o něco větší jas jak oblohy i našeho kosmického souseda samotného. K Zemi od něj přichází až o 30 procent víc světla, než kdyby byl v odzemí. Za dobrých podmínek je tak opravdu světlá noc a lze si při ní číst noviny bez použití lampičky.
Květnový úplněk je ovšem na obloze již poměrně nízko. Podobně jako Slunce v zimě svítí i v poledne jen nevysoko nad baráky či stromy, zatímco v létě nám praží na hlavy, kolísají měsíční úplňky v průběhu roku takříkajíc od deseti k pěti a zpátky. Nejvýše bývá Měsíc v úplňku kolem zimního slunovratu na konci prosince. Tehdy leží až 68° nad obzorem. Naopak nejníže se dostává v letních měsících kolem červnového slunovratu. Proto jsou letní noci tak romantické - jsou krátké, teplé a Měsíc zkrátka nikdy nevystoupí tak vysoko, abychom za ním museli vyklánět hlavu a bolelo nás za krkem. Téměř po celou noc "pluje" nad obzorem jen tak, že nezůstane bez povšimnutí a u nějaké vodní hladiny vykouzlí onen typický snový pohled. A z toho důvodu si ani jas tohoto květnového úplňku neužijeme naplno. Měsíc maximálně vystoupí do výšky přibližně 21° nad obzor, kde už jeho svitu bude překážet sloupec zemské atmosféry mezi ním a našima očima. Noc ovšem bude i tak poměrně světlá, a to i při zataženém počasí.
Ten Měsíc je dneska ale obrovský...
Ačkoliv se Měsíc úhlově skutečně ukáže o něco větší, očima to nepoznáme. Existují sice tisícovky svědectví o opravdu velkém Měsíci na obzoru, ale jde o optický klam. Když se totiž úplněk nachází nízko nad obzorem, lidský mozek jeho velikost automaticky porovnává se vzdálenými předměty na obzoru jako domy či stromy a oproti nim je úplněk opravdu obří. Čím dokonalejší výhled a více předmětů na obzoru, tím se zdá větší. Samozřejmě - Měsíc je opticky zvětšen i vlivem zemské atmosféry, jejíž sloupec je u obzoru nejdelší. Zvětšení se ale pohybuje řádově v procentech.
Že nevěříte? Existuje úplně jednoduchá pomůcka k přesvědčení. Až bude Měsíc vycházet, či jej najdete nízko nad obzorem, vezměte si do ruky staré noviny a gumičku. Noviny srolujte do ruličky tak, aby průzor, kterým se díváte, zabíral zhruba celý Měsíc. Srolované noviny gumičkou zafixujte a počkejte pár hodin, až Měsíc vystoupí výš. Pak se na něj skrz rouru z novin podívejte znovu.
Obavy z tsunami jsou zbytečné
Samozřejmě se naskýtá otázka, jestli tak blízký Měsíc v úplňku nevzedme svými slapy vysoké vlny a nespláchne některá pobřežní města. Konspirátory a milovníky katastrofických scénářů však musíme zklamat. Vliv na příliv tento vzácný okamžik mít určitě bude, ale hladiny se nezvednou o víc jak cca 15 cm oproti průměru. O trošku výraznější vliv by mělo přiblížení Měsíce v době okolo počátku ledna, kdy je Země rovněž nejblíže ke Slunci. Ostatně to jste si mohli přečíst v článku Pavla Gabzdyla, který zrekapituloval příčiny potopy Titaniku pod vlivem Měsíce.
Výhled do budoucna
Jak již bylo zmíněno, při posledním největším úplňku byl Měsíc k Zemi o téměř 400 km blíž, než bude v neděli. Ovšem co je takových 400 km, že? Vzdušná vzdálenost mezi Karlovými Vary a Frýdkem-Místkem. Faktem ale je, že fajnšmekrům toto nestačí. Pro zajímavost tedy uvádíme, že nejbližší skutečně velké přiblížení úplňku bude 14. listopadu 2016, kdy "vlčí" Měsíc projde jen 356 511 km od Země. Vskutku největší úplněk v tomto století pak nastane 6. prosince 2052 ve vzdálenosti 356 421 km od Země. Na prosincové obloze skutečně rozzáří noční krajinu. Zvlášť bude-li pokrytá bělavým sněhem, na kterém se měsíční svit výrazně odráží.
Meteorický roj jako třešnička
Aby toho nebylo málo, ze soboty na neděli bude rovněž vrcholit jeden z hlavních meteorických rojů roku - Eta-Aquaridy. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře, které vychází nad obzor v druhé polovině noci. K ránu jich může za hodinu spadnout asi 8. Bohužel právě fáze úplňku pro pozorování není vhodná, protože na světlé obloze se slabší meteory ztratí. Pokud ale přeci jen spatříte nějakou tu rychlou létavici svištící rovnoběžně nad obzorem nebo vzhůru od jihovýchodního horizontu, pak vězte, že jste svědky zániku prachové částice z chvostu Halleyovy komety. Právě ta je mateřskou kometou roje.
Zašlete nám snímky
Ačkoliv předpověď počasí nevypadá nijak růžově, nějaká díra v oblačnosti zejména v sobotním večeru by nám mohla Měsíc ukázat. Proto neváhejte a největší úplněk roku si vyfoťte. Své snímky nám můžete zaslat přes formulář, při větším množství došlých obrázků vytvoříme fotogalerii. Pokud budete fotit z Pardubic a okolí, nezapomeňte na stále probíhající fotografickou soutěž pro každého s názvem Pardubický Měsíc. Soutěží se o dva astronomické dalekohledy.
Video: Science@NASA o největším květnovém úplňku
(anglicky, s anglickými titulky)
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
