Nikolaj N. Samus vede již dlouhá desetiletí na Sternberském astronomickém institutu v Moskvě skupinu proměnných hvězd a mimo jiné vede i tým pro GCVS. Všeobecný katalog proměnných hvězd je jediným oficiálním zdrojem, který přiděluje objeveným proměnným hvězdám jejich klasické, Argenlanderovo označení (např. R Aql, BF Dra, V1906 Cyg). Své definitivní označení dostane proměnná hvězda po publikaci objevu v nějakém odborném žurnálu. Nejčastěji IBVS, Premeneye Zvezdy - Variable Stars či OEJV. Editoři GCVS tyto žurnály sledují a objevy z vydaných prací pojmenovávají a zařazují do katalogu GCVS.
Až posud by se mohlo zdát, že tento systém funguje dobře. V posledních letech se ale katalog GCVS dostává do krize. Příčinou je exponenciální nárůst počtu nových proměnných hvězd. Není ani tak problém v počtu hvězd, které objevují pozorovatelé pomocí CCD. Hlavní problém je ve fotometrických přehlídkách oblohy. Tyto přehlídky, jako je NSVS, ASAS, TASS, SuperWASP a další, objevují ohromné množstvím nových proměnných hvězd. A to nemluvíme vůbec o družici Kepler, která jen ve svém zorném poli objevila desetitisíce proměnných hvězd. Dá se říci, že snad všechny hvězdy jsou proměnné, záleží jen na přesnosti měření. Při přesnosti, jaké dosahuje Kepler (desetitisícin magnitudy), je opravdu rarita najít hvězdu, která by se neměnila. A pokud se nemění samotná hvězda, pak kolem ní krouží planety, které střídají fáze (obdobně jako Venuše), což způsobuje změny jasnosti objektu na obloze. Nikdo nikdy nestanovil například limit v amplitudě, nad který se jedná o proměnnou hvězdu. A i kdybychom nějaký stanovili, tak v jakém filtru by byl? V různých filtrech či různých konfiguracích přístroje může být amplituda různá. Zkatalogizovat ručně každoročně tisíce nových proměnných hvězd je mimo lidské možnosti, byť v týmu pracovníků.
 A i kdyby se podařilo systém zautomatizovat, aby nebylo třeba lidského zásahu, pak stejně pozbudou názvy hvězd smysl. Název V 5984621 Cyg totiž není zapamatovatelný. To již může zůstat označení např. VSX J145524.0+041443. Či nějaké USNO označení. Jména proměnných hvězd mají smysl tehdy, když nám jejich používání usnadní komunikaci a identifikaci objektu. Při přednášce na toto téma ukázal dr. Samus slajd na obrázku vlevo. Je z něj vidět, že v naší Galaxii by mohlo být až 10 milionů proměnných hvězd. Úzký výsek nahoře označuje 100 tisíc proměnných hvězd, které dosud známe.
Vydávání GCVS jako takového pravděpodobně v brzké budoucnosti skončí. Dr. Samus vyjádřil svou velkou frustraci nad tímto stavem věcí. Podle svých slov právě zjišťuje, že to, co celý život dělal, postrádá smysl... Dle mého názoru tomu tak rozhodně není. Katalogizace proměnných hvězd nám v posledních sto letech umožnila lépe pochopit rozdíly mezi jednotlivými typy proměnnosti a výrazným způsobem zpřehlednila publikace a komunikaci o jednotlivých objektech napříč celou astronomickou komunitou. Je velká škoda, že o tento přehledný a jednotný systém s informacemi o známých proměnných hvězdách v budoucnu přijdeme. V souvislosti s tím nabývají dále na důležitosti různé dílčí katalogy proměnných hvězd. Ať už dle typů či dle lokalizace objevu (např. CzeV katalog). Nikolaj Samus doporučil pro ty týmy astronomů, kteří se zabývají katalogizací vybraných objektů, aby v tom intenzivně pokračovali nadále, neboť tyto dílčí katalogy zůstanou nadále jediné škatulky, které pomohou udržet v systému pořádek.
Otázka, jestli ještě pro nové proměnné hvězdy bude nějaké definitivní označení, je již zodpovězena. Pravděpodobně nikoliv. Samus doporučuje udělat souhrnný katalog všech hvězd a k němu přidat informaci o proměnnosti (podobně, jako to je nyní v databázi Simbad).
V rozhovoru se dr. Samusem jsem navrhnul, aby se nadále nekatalogizovali individuální proměnné hvězdy, ale typy proměnnosti. Aby v celém tom zmatku, co vznikne po GCVS, zůstala alespoň jednoznačná informace o proměnnosti. S novými objevy se totiž objevují nové a nové typy proměnných hvězd... |
