Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.
Hluboko v Mléčné dráze směrem do souhvězdí Štíra leží mlhovina NGC 6357 [1]. Uprostřed neuspořádaných oblaků plynu a prachu [2] se zde rodí nové hvězdy. Vnější partie této mohutné mlhoviny nyní vyfotografoval dalekohled ESO/VLT. Vznikl tak dosud nejlepší záběr této oblasti oblohy [3].
Nový snímek zachycuje široký pás prachu táhnoucí se středem mlhoviny, který absorbuje světlo vzdálenějších objektů. Vpravo se nachází malá hvězdokupa velmi jasných mladých modrobílých hvězd, které se zde zformovaly. Jsou pravděpodobně pouze několik milionů let staré, což je na hvězdné poměry velmi nízký věk. Intenzivní ultrafialové záření těchto hvězd doslova vykusuje díru v okolním plynu a dává vzniknout neobvyklým útvarům.
Celý snímek je pokryt temnými prachovými skvrnami, avšak ty nejzajímavější naleznete v pravém dolním rohu a na pravé straně snímku. Záření mladých hvězd zde vytvořilo neobvyklé útvary připomínající chobot, které jsou podobné ‚pilířům stvoření’ známým z Orlí mlhoviny (opo9544a). Kosmický prach je mnohem jemnější než prach, který znáte z domova, spíše připomíná částice kouře. Převážně ho tvoří křemičitany, grafit a vodní led, jejichž základní stavební kameny vznikly v nitrech předchozí generace hvězd a v závěru jejich života byly vyvrženy do okolního kosmického prostoru.
V jasné centrální části mlhoviny NGC 6357 se nachází hvězdokupa tvořená velmi hmotnými hvězdami, které patří k nejjasnějším v Galaxii. Vnitřní část, která není na tomto snímku dobře patrná, byla důkladně zkoumána a snímkována pomocí dalekohledu HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope, heic0619). Uvedený snímek však zachycuje méně známé okrajové partie této hvězdné porodnice, které rovněž obsahují řadu zajímavých struktur odhalených pomocí dalekohledu VLT.
Tento snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems [4].
Zdroj
Poznámky
[1] Tento objekt bývá někdy označován neobvyklým jménem mlhovina 'Vojna a mír', které ale nemá žádnou spojitost s Tolstého známým románem. Název vymysleli vědců pracujících na projektu Midcourse Space Experiment, kteří na infračervených záběrech tohoto objektu zaznamenali, že jasná západní část mlhoviny připomíná holubici, zatímco východní část vypadá jako lebka. Tato podobnost však není na tomto snímku ve viditelném světle patrná. Stejný kosmický objekt bývá též někdy označován jako mlhovina Humr.
[2] Mlhovinu dnes známou jako NGC 6357 poprvé zaznamenal John Herschel z jižní Afriky v roce 1837. Spatřil však pouze nejjasnější centrální část objektu, celou krásu tohoto mohutného komplexu odhalila až mnohem později fotografie.
[3] Části mlhoviny zachycené pomocí VLT nebyly snímány dalekohledem HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).
[4] ESO Cosmic Gems je program, který se snaží pořizovat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1226. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média. |
