Kromě toho nejsem na IAU GA v pozici novináře, ale účastníka jedné konkrétní speciální sekce (SpS14 Communicating Astronomy), na kterou se musím soustředit především. Trocha statistiky: Sympozií je 16, společných diskusí 7 a speciálních sekcí 18. Právě z témat jednotlivých jednání lze usoudit, kterým problémům se astronomové v současnosti věnují nejraději. Podporou je pak konferenční časopis, který přináší důležité zprávy vždy z předchozího dne.
Tématem číslo 1 se zdá být expanze vesmíru, a to hned ze dvou úhlů pohledu. Jednak astronomové studují vývoj galaxií v čase, z hlediska jejich tvaru, velikosti a struktury, a současně pomocí proměnných hvězd a u vzdálených galaxií pak především pomocí supernov typu Ia zkoumají rychlost rozpínání vesmíru a otázku minulého i budoucího vývoje vesmíru "jako celku" - takto řečeno je to ovšem hrubě zjednodušené, ve skutečnosti je to otázka matematické interpretace pokud možno co nejpřesnějších dat získaných měřením. Úzce s tím souvisí téma evoluce skupin a kup galaxií. Na IAU GA byla také udělena Gruberova cena za kosmologii - Charlesi Benettovi, tedy vlastně týmu okolo sondy WMAP. Celý tento komplex témat týkajících se rozpínání vesmíru je v současnosti dominantní.
 Na obrázku jsou přípravy závěrečného ceremoniálu v zatím téměř prázdném sále, v němž se konala plenární zasedání a, samozřejmě, 20. srpna také slavnostní zahájení. Foto: Jan Veselý.
Z hlediska mediálního ohlasu mu zdatně sekunduje výzkum planet mimo Sluneční soustavu - exoplanet. Společensky atraktivní objev dvou planet obíhajících okolo dvojhvězdy, o kterém se čtenáři astro.cz mohli dočíst doslova před chvílí, je špičkou právě tohoto ledovce. Na druhou stranu se zdá, že astronomové mnohem větší pozornost věnují jiným otázkám, mediálně tolik neprobíraným.
Jako druhé nejživější téma po vývoji vesmíru se jeví vznik a vývoj hvězd. Poznání v tomto oboru značně vylepšil Herschelův kosmický teleskop - největší ze současných vesmírných dalekohledů, jehož detektory jsou citlivé hlavně na infračervené záření. A s tím vlastně souvisí i plánované projekty obřích pozemských dalekohledů. Pravda, plánované termíny uvedení do provozu evropského E-ELT, amerického Magellanu či TMT (třicetimetrový teleskop) se posunuly až do dvacátých let, ale zato se těmto už delší dobu známým projektům přidávají Číňané.
Třetí nejdůležitější téma, navzdory tomu, že média o něm usilovně mlčí, je bezesporu astronomie v rozvíjejícím se světě. Astronomy ze světa, jenž se považuje za rozvinutý, láká na vzájemné spolupráci potřeba vyhnout se světelnému znečištění (také důležité téma) a ty první zase možnost dostat se ke vzdělání, technologiím a astronomickým databázím (ty jsou samy o sobě také předmětem podstatných debat), což s sebou ponese pozitivní důsledky společenské i ekonomické.
Uvedený přehled je třeba brát přece jen s rezervou. Pro každého astronoma bude jistě nejdůležitějším tématem v pozorovatelném vesmíru právě jeho obor. Jeden nenápadný příklad důležité, ale laiky nepostřehnutelné změny: Také si stále ještě myslíte, že astronomická jednotka je definována jako střední vzdálenost Země od Slunce? Ve školách se to učí (už vlastně stovky let), ale pravda to není ani nyní. Jedna z ekvivalentních formulací současné definice AU říká, že jde o poloměr kruhové nerušené newtonovské dráhy částice zanedbatelné (přesněji infinitezimální, což není úplně totéž) hmotnosti obíhající okolo Slunce úhlovou rychlostí 0,01720209895 radiánů za den, nebo také délce, pro kterou je heliografická gravitační konstanta (součin G a MSlunce) rovna (0,01720209895)2 AU3/den2. Složité? Astronomové z IAU Divize I, což jsou zjednodušeně ti, již to "mají na starosti", navrhují novou definici: "Astronomická jednotka odpovídá délce 149 597 870 700 m přesně." Geniálně jednoduché. To snad ani Francouzi netušili, kam až to s těmi dvěma vrypy na traverze z drahé slitiny jednou dotáhnou.
 Protože "odborná" část tentokrát zabrala hodně prostoru, cestovatelské zážitky jen telegraficky: Spánek se nedostavil, podařilo se mi usnout až okolo třetí hodiny ranní a před sedmou, když zazvonil budík, měl jsem pocit, že jsem se právě srazil s vlakem. Hodinový pokus o usnutí ještě po snídani nedopadl dobře. Naštěstí se dnes "schůzovalo" jen asi do 14 hodin, protože, ačkoli IAU GA skončí až zítra (v čas vydání tohoto článku už zbývá jen pár hodin ke konci shromáždění - pozn. redakce), byl na dnešní odpoledne naplánován závěrečný ceremoniál. Únava zřejmě přispěla i k tomu, že když jsem se po skončení dnešního jednání vydal na náměstí Nebeského klidu a do Zakázaného města, nejen, že jsem toho už moc nestihl, ale ještě jsem se zamotal do prekérní situace v restauraci. Doufám, že platbou účtu, jehož výše i po usmlouvání na polovinu byla stejně dost šílená a následným zablokováním karty (pro jistotu, protože mám pocit, že to byla schválně nastražená past), to skončí. Čína je holt už vyspělá země se vším všudy.
Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky |
