Předminule to z mého povídání o pohnutém osudu ruského astronoma možná vypadalo, že jednání naší sekce je jeden velký kabaret, ale není tomu tak. Obzvlášť včerejší den (30. 8. 2012) byl velmi vydatný a podnětný. Pedro Russo hned na začátku během své přednášky uspořádal workshop, jehož cílem bylo vzájemné hledání nových cest komunikace vědy. Účastníci měli navrhnout nějakou konkrétní formu akce a zařadit ji do dvojrozměrného diagramu rozděleného na kategorie tradiční - netradiční, snadno - obtížně realizovatelná. Získaný vzorek dat bude dále zpracováván, takže se snad můžeme za pár měsíců těšit na zajímavé inovativní návrhy naprosto neodolatelných projektů, které připoutají pozornost mas k astronomii.
Zajímavé bylo také využití dat sluneční družice Hinode ve výuce na středních školách v Japonsku. Podle pracovních listů studenti pozorují a zakreslují sluneční fotosféru a k nim je pak přiřazen rentgenový snímek Slunce pořízený sondou Hinode v čase studentského pozorování. Hned je názorně vidět jak spolu souvisí sluneční aktivita na "povrchu" Slunce a v jeho atmosféře. Profesor Yaji ukázal reálné výsledky studentské práce staré pouhé 3 dny - program je online a velmi flexibilní. Kromě toho byl vytvořen pořad pro planetária a DVD. Vše je spojeno třemi kreslenými postavičkami - personifikovanou sondou, zvídavou dívkou a zvířátkem, které funguje jako "tlumočník" mezi Hinode a dívkou (Hinode přece "vidí" rentgenově, zatímco dívka ve viditelném oboru, takže nezískává informace přímo). Skvěle vymyšlené, zdá se, že také perfektně fungující, vše ovšem pouze v japonštině (není tedy ani anglický překlad), což je ovšem pochopitelné - nejde o propagaci sondy ve světě, ale o podporu výuky na japonských školách za japonské peníze.
Ze stejného soudku byl vyloven i projekt LCOGT.net = Las Cumbres Observatory Global Telescope Network. Ambiciózním cílem projektu je pokrýt do konce roku 2014 co nejrovnoměrněji severní i jižní polokouli sítí více než 40 robotických teleskopů obsluhovaných online prostřednictvím internetu. Nejde o žádné drobečky. Nejvíce je sice 0,4 m dalekohledů, ale v plánu a v některých případech už v provozu, jsou 1 i 2 metrové teleskopy. LCOGT.net má propracovaný pozorovací program zahrnující i tak atraktivní obory, jako zkoumání exoplanet zákrytovou metodou, měření rozpínání vesmíru prostřednictvím supernov ve vzdálených galaxiích, či spektroskopie. Uživatelé si tedy nemohou pozorovat libovolný objekt dle své momentální nálady, ale účastní se odborných astronomických měření, která se přímo před jejich očima online zpracují a teoreticky vysvětlí. Je to opět podpora výuky na středoškolské a vyšší úrovni. Zatím v jazyce anglickém, ale do budoucna má být projekt otevřen i pro jiné jazyky. Více na www.lcogt.net.
 Poslední den byl ve znamení loučení. Dopoledne jsme podnikli "tvrdou turistiku" - výlet na Velkou zeď spojený se zastávkou v továrně na smaltované nádoby (hlavně vázy) všech tvarů, barev a velikostí, v jejímž horním patře byla pro změnu továrna na krmení turistů jídlem různých barev, tvarů a velikostí, jež se vybíralo z otáčející se platformy uprostřed stolu.
Po návratu na konferenci jsme našli stánky, panely a dekorace ve stádiu pokročilé demolice. Posterová sekce byla zbouraná už z poloviny, takže naše nádherné, obsažné, didakticky propracované ... zkrátka na celé konferenci evidentně nejlepší postery se ocitly ve stoupě dříve, než jednání naší sekce skončilo. Bylo totiž rekorně nejdelší, neboť na poslední den byly přesunuty příspěvky odložené kvůli záverečnému ceremoniálu, který, jak už čtenáři vědí, proběhl již den před koncem konference. V SpS 14 se dnes mluvilo o příkladech konkrétních, byť ve světovém měřítku naprosto zanedbatelných projektů, jako je výuka astronomie v odlehlé vsi v Guatemale, kde je ve škole několik dětí v jedné třídě pro všechny ročníky současně (tedy pokud vůbec přijdou) a jedenáctiletá holčička ještě neumí počítat přes dvacet, neboť to přesahuje počet prstů na všech končetinách. Nebo o astronomii v Mongolsku, které je přes fungující školství a přes úspěšnou organizaci světového finále astronomické olympiády z hlediska astronomického misijním územím, o aktivitách Jihoafrické observatoře zaměřených na domorodé obyvatelstvo dodnes poznamenané segregací, a podobně.
Když naš jednání po šesté hodině večerní skončilo, všechny objekty, jež byly při našem příchodu ve stavu demolice, beze stopy zmizely. Jako kdyby se žádná astronomická konference v Kongresovém paláci nikdy nekonala. Snad nezmizí alespoň nápady, myšlenky a témata na konferenci probírané a nastolené.
 Kvízová otázka na konec: se kterou leteckou společností se vracíme do Evropy? Ano, správně, pokud zaměstnanci Lufthansy přestanou včera, dnes, či zítra (kvůli časovému posunu mám hranice mezi těmito kategoriemi poněkud neostré, pořád usínám až ve tři hodiny místního času, což je u nás 21 hodin večer, neboli zbylé trosky mého organismu se ještě "nepřeklopily" do zdejšího času) stávkovat, přistaneme 1. září na letišti v Praze.
Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky |
