Vlastnosti hvězdného prostředí v místě zrodu naší Sluneční soustavy zatím příliš neznáme, protože Slunce společně s planetami vykonalo již zhruba 20 oběhů kolem středu Galaxie za dobu, která uplynula od jeho vzniku. Matthieu Gounelle z Laboratoire de Minéralogie et Cosmochimie du Muséum (Muséum national d'Histoire naturelle/CNRS) a Georges Meynet z Observatoire de Genève sestavili rodokmen Sluneční soustavy a objasnili původ radioaktivního hliníku Al-26, který byl přítomen ve vznikající planetární soustavě. Jejich závěry byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.
Hliník-26, radioaktivní izotop s poločasem rozpadu přibližně jeden milión roků, byl přítomen v některých meteoritech v podobě inkluzí z počáteční fáze vzniku Sluneční soustavy v době před 4,5 miliardami roků. Jeho přítomnost v rodící se Sluneční soustavě byla dlouho přisuzována supernovám, které explodovaly v blízkosti právě vznikající Sluneční soustavy. Avšak zjištění velmi ojedinělého spojení supernov a vznikajících hvězd vedlo k představě, že by při vzniku naší Sluneční soustavy musely existovat zcela specifické podmínky.
 Na základě astronomických pozorování mladých hvězd a vypracovaných astrofyzikálních modelů oba autoři ukázali, že hliník-26 pochází s největší pravděpoodbností z hvězdného větru produkovaného hmotnou hvězdou, která se zrodila o několik miliónů roků dříve než Sluneční soustava. Taková hvězda nejen že syntetizovala izotop hliníku-26 nalezený v meteorických inkluzích, ale rovněž vedla ke vzniku Sluneční soustavy uvnitř obrovského množství plynného vodíku, z kterého se vytvořily hvězdy nové generace (včetně Slunce). Tato hmotná hvězda proto může být považována za mateřskou hvězdu Sluneční soustavy.
Autoři ukázali, že velmi hmotná rodičovská hvězda, pro kterou navrhli jméno Coatlicue (což je matka Slunce v aztécké kosmogonii), byla přibližně 30krát hmotnější než Slunce a vznikla společně s dalšími asi dvěma tisíci hvězd. Coatlicue ukončila svůj život výbuchem v podobě supernovy.
Slunce se pak zrodilo společně s několika stovkami sourozenců, jejichž chemické složení bylo identické. Tyto hvězdy měly hmotnosti srovnatelné se Sluncem, avšak neovlivňovaly vzájemně ani svůj vývoj, ani vývoj planet. Tito sourozenci Slunce jsou nyní rozptýlení napříč Galaxií a zdá se, že ani nemohou být vypátráni. Navrhované mechanismy patří mezi všeobecně přítomné procesy při vzniku hvězd, které naznačují, že zrození Sluneční soustavy nevyžadovalo specifické podmínky, jak se doposud předpokládalo. Četné hvězdy v naší Galaxii vznikly za podobných podmínek, z čehož vyplývá, že v tomto ohledu je Slunce všední hvězdou.
Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
