logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Vypouklý Měsíc za švédskou horou
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Trpasličí planeta Ceres dostane návštěvu 2012.09.07 07:00

Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda opustila 5. září 2012 v 08:26 hodin SELČ velkou planetku Vesta a zahájila dva a půl roku trvající cestu k trpasličí planetě Ceres.

Kosmická sonda Dawn začala svoji 5 miliónů km dlouhou cestu k výzkumu dvou největších těles v hlavním pásu asteroidů startem v září 2007. V červenci 2011 byla navedena na oběžnou dráhu kolem prvního cíle - planetky Vesta - a počátkem roku 2015 zahájí výzkum trpasličí planety Ceres. Cíl výzkumu sondy Dawn představují dvě ikony hlavního pásu asteroidů, které byly svědkem velké části historie vzniku a vývoje Sluneční soustavy.

Pro uskutečnění odletu od planetky Vesta se bude kosmická sonda velice pozvolna vzdalovat po spirále, podobným způsobem jako přilétla. A to za použití velmi efektivního pohonného systému - iontového motoru. Pohonný systém sondy Dawn využívá elektricky ionizovaný xenon k zajištění potřebného tahu. Tato pohonná jednotka vytváří sice mnohem menší tah než klasické raketové motory, zato však může nepřetržitě pracovat po velmi dlouhou dobu několika měsíců.

"Motory jsou zažehnuty a sonda se bude pomalu vzdalovat od planetky Vesta na vrcholu modrozeleného proudu iontů xenonu," říká Marc Rayman, hlavní konstruktér a letový ředitel (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Jsme si vědomi toho, že sonda Dawn uskutečnila fantasticky produktivní a napínavý výzkum planetky Vesta, avšak nyní se naše pohledy upírají k trpasličí planetě Ceres."

Topografická mapa jižní polokoule planetky VestaDráha sondy Dawn umožnila blízký pohled na planetku Vesta, odhalující nevídané detaily na povrchu tohoto velkého asteroidu. Výzkumy ukázaly, že Vesta byla v minulosti zcela roztavená a zformovala se v důsledku navrstvení materiálu kolem kovového jádra, jehož průměr je odhadován na 220 km (celkový průměr planetky je asi 525 km). Sonda rovněž odhalila jizvy po obrovských kolizích, které Vesta musela podstoupit v oblasti jižní polokoule, kde přetrvaly stopy ne po jednom, ale po dvou kolosálních impaktech během posledních dvou miliard roků.

Bez pomoci sondy Dawn by vědci věděli jen velmi málo o těchto dvou impaktech na jižní polokouli. Větší a mladší z impaktních kráterů pojmenovaný Rheasilvia Basin má průměr 505 km, jeho dno leží 13 km pod úrovní okolního terénu a jeho valy sahají místy do výšky až 12 km. Centrální vyvýšenina uprostřed kráteru má průměr 200 km a zvedá se do výšky 22 km. Druhý kráter - Veneneia Basin - má průměr zhruba 400 km.

"Letěli jsme k planetce Vesta s cílem zaplnit prázdná místa v našich znalostech o rané historii Sluneční soustavy," říká Christopher Russell, vedoucí vědecký pracovník se sídlem na University of California Los Angeles (UCLA). "Sonda Dawn zaplnila tuto stránku vrchovatě a dále odhalila, že Vesta je mimořádné těleso, které přežilo z doby prvních dnů existence Sluneční soustavy. Nyní můžeme s určitostí říci, že se Vesta podobá mnohem více malé planetě než typické planetce."

Zdroj: www.nasa.gov a dawn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 3958x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce