"Když hovoříme o obyvatelných planetách, máme na mysli planety, na jejichž povrchu může existovat voda v kapalném stavu," říká Stephen Kane (NASA Exoplanet Science Institute, California Institute of Technology, Pasadena). "Planety se musí nacházet ve správné vzdálenosti od mateřské hvězdy - nesmí být příliš horké ani příliš studené." Tyto podmínky závisí především na velikosti a teplotě hvězdy; rozmezí vhodně klesajících teplot se vzrůstající vzdáleností pak vymezuje obyvatelnou zónu v okolí hvězdy.
Stephen Kane a jeho kolega Dawn Gelino (Exoplanet Science Institute) vytvořili seznam nazvaný "Galerie obyvatelných zón" (Habitable Zone Gallery). Vypočítali velikosti a vzdálenosti obyvatelných zón pro každou známou cizí planetární soustavu, která byla zatím objevena a ukázali, které planety obíhají uvnitř zóny života a které nikoliv. Galerii obyvatelných zón najdete na adrese www.hzgallery.org. Studie popisující tento výzkum byla publikována v časopise Astrobiology.
Avšak ne všechny exoplanety obíhají kolem mateřských hvězd po kruhových drahách jako Země, na nichž by setrvávaly v téměř konstantní vzdálenosti od svých hvězd. Jedním z neočekávaných odhalení lovců exoplanet je zjištění, že poměrně mnoho planet obíhá po velmi protáhlých eliptických drahách, čímž se velmi výrazně mění nejen jejich vzdálenost od mateřské hvězdy, ale i podmínky na jejím povrchu.
 "Takovéto planety mohou trávit určitou část svého času (nikoliv celý oběh) uvnitř obyvatelné zóny," říká Stephen Kane. "Mohou tudíž existovat planety, které jsou zahřívány pouze na malém úseku dráhy mezi dlouhými obdobími zimy, nebo naopak mohou existovat planety, které jsou intenzivně zahřívány na větší části své oběžné dráhy."
Ačkoliv podmínky na těchto planetách budou velmi odlišné od podmínek na Zemi, nemůžeme vyloučit, že budou schopné hostit na svém povrchu nějaké živé organismy. "Vědci objevili na Zemi mikroskopické formy života, které mohou přežívat za různých extrémních podmínek," říká Stephen Kane. "Některé organismy mohou na velmi dlouhou dobu v chladném období snížit svůj metabolismus až téměř na nulu. Víme také, že jiné organismy mohou odolávat velmi vysokým teplotám. Byly dokonce studovány účinky nepříznivých podmínek na spory, bakterie a lišejníky, přičemž se ukázalo, že mohou v krutých podmínkách přežít jak na Zemi, tak i v extrémním prostředí kosmického prostoru."
Z výzkumu, který uskutečnili Stephen Kane a Dawn Gelino vyplývá, že obyvatelné zóny v okolí hvězd mohou být větší, než jsme si mysleli, a že planety, které nemohou být domovem pro vyspělý život, mohou být ideálním místem k přežití extremofilních forem života, jako jsou některé bakterie či lišejníky. "I život na Zemi, který se vyvíjel ve velmi raném období formování planety, vznikal za podmínek mnohem drsnějších, než jaké zde panují v současné době."
Stephen Kane vysvětluje, že vhodným místem pro život nemusí být nutně planety, ale například také měsíce velkých plynných planet podobných Jupiteru v naší Sluneční soustavě. "Existuje velmi mnoho obřích planet a všechny mohou mít své měsíce," říká Stephen Kane. "A měsíc planety, která krouží v obyvatelné zóně kolem mateřské hvězdy, se rovněž nachází v obyvatelné zóně."
Stephen Kane zmiňuje jako příklad Titan, největší měsíc planety Saturn, který navzdory husté atmosféře je příliš daleko od Slunce a příliš studený pro život, jak jej známe na Zemi. "Pokud bychom ale Titan přemístili blíže ke Slunci, jeho atmosféra by obsahovala značné množství vodní páry a na jeho povrchu by byly velmi příznivé podmínky pro život." A totéž můžeme říci o některých velkých měsících planety Jupiter.
Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
