Po dvou úspěšných úvodních misích evropského bezpilotního náklaďáku ke stanici ISS došlo na start třetího: uskutečnil se letos 23. března s pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe, 22tunová zásobovací loď (15,5 tun „suchá“ váha lodi plus 7,2 tuny nákladu pro stanici) nesoucí jméno Edoardo Amaldi po proslulém italském fyzikovi se stala vůbec nejtěžším nákladem kdy do kosmu vypuštěným Evropou. Se stanicí ISS se Amaldi hladce spojil v automatickém režimu, řízen upravenou verzí ruského navigačního systému Kurs, užívaného loděmi Sojuz a Progress, pět dní po startu.
 Během 184denního pobytu ukotvená k zadnímu portu ruského modulu Zvezda na samé zádi stanice bylo astronauty z lodi vyneseno asi 2200 kilogramů vědecké výbavy, náhradních dílů, zásob, oblečení a jídla pro posádku stanice, to vše zabaleno ve více než stovce balíků v osmi policích (o dvě více než při minulých misích). Z nádrží v zadní části nákladního prostoru lodi bylo do nádrží stanice přes speciální rozhraní stykovacího uzlu přečerpáno přes 800 kg paliva, 285 litrů pitné vody a 100 kg kyslíku a vzduchu, zbytek oné asi 7tunové dodávky byl tvořen palivem využitým motory ATV při korekcích dráhy celé 450tunové kosmické stanice.
Během spojené mise proběhlo celkem 9 zážehů motorů ATV za účelem zvýšení dráhy stanice, která vlivem tření o zbytky atmosféry klesá k Zemi až o 100 m denně. Osmý zážeh 22. srpna trval asi 40 minut (stanice zatím obletěla skoro půlku světa) a dráhu ISS zvedl na rekordních 405 krát 427 km nad Zemí.
Původně plánovaná mise (odlet od stanice 27. srpna) byla o měsíc prodloužena a tak se posádka stanice mohla z evropské lodi radovat až do konce září. Do té doby naložila do přetlakové části lodi skoro tunu odpadu a do jejích nádrží přečerpala asi 350 kg moči a odpadní vody. 24. září došlo k definitivnímu uzavření poklopů do lodi.
 První pokus o odpojení Amaldiho od stanice 26. září se však nezdařil. Když kosmonaut Jurij Malenčenko z ruského modulu Zvezda, u kterého Amaldi kotvil, vyslal asi tři minuty před fyzickou separací příkaz na lince ISS-ATV k otevření zámků ve stykovacím uzlu, loď příkaz nepřijala. Záhy se ukázalo, že šlo o chybu v konfiguraci počítačové sítě, konkrétně o špatný identifikační kód přiřazený lodi ATV. Odlet však musel být odložen.
Do hry záhy vstoupilo možné ohrožení stanice dvěma fragmenty kosmického smetí: kusem ruského satelitu Kosmos, který již jako nečinný v únoru 2009 narazil do americké komunikační družice, a fragmentem indické rakety, jež explodovala roku 2001. Ve vzduchu létaly dvě otázky: zda bude muset ATV provést ještě jeden manévr se stanicí, a sice úhybný, a kdy tedy může stanici opustit, protože úhybný manévr a odlet lodi v jeden den se vylučují.
Úhybný manévr nakonec proveden nebyl, protože radarová sledování ukázala, že dotyčné kusy kosmického smetí stanici minou v bezpečné vzdálenosti a loď ATV-3 se od ISS odpojila v pátek 28. září ve 23:44 SELČ, tentokráte již bez problémů s komunikačními linkami.
ATV není schopna návratu na Zemi, na rozdíl třeba od nové komerční zásobovací lodě Dragon, a v závěru mise ji tradičně čekala ohnivá „smrt“ v horních vrstvách zemské atmosféry. Po dvou brzdících manévrech loď vstoupila do atmosféry ve vzdálenosti asi 3500 km před ISS ve středu 3. října, spojení s ní ztratilo řídící středisko ve francouzském Toulouse v 03:23 SELČ ve výšce kolem 85 kilometrů, dopad trosek v odlehlé části jižního Pacifiku mezi Chile a Novým Zélandem byl očekáván kolem půl čtvrté.
Kromě zničení 1340 kg odpadu z ISS splnila hořící loď ještě jeden podstatný úkol: na své palubě totiž nesla malý rekordér pro zaznamenání dat o chování lodi při vstupu do atmosféry, jako třeba zrychlení, orientaci v prostoru, tlak a teplotu. Po pominutí fáze největšího tepelného namáhání zaznamenaná data odeslal odborníkům skrze satelitní síť Iridium. Víme totiž, že až 40 procent hmoty plavidla může přežít pekelný vstup do atmosféry a dosáhnout povrchu Země. Získaná data by mohla pomoci při hodnocení rizika při neřízených pádech umělých objektů z oběžné dráhy.
 William Ailor z Aerospace Corporation a jeho tým vyslali podobné zařízení na druhou a třetí misi japonských lodí HTV, nesla ho i loď ATV-2 Johannes Kepler v minulém roce, tehdy se však od něj nedostalo žádných dat, zřejmě ho zničila exploze na palubě při zániku lodi.
Edoardo Amaldi byl třetím z plánovaných pěti exemplářů ATV pro lety ke stanici ISS. ATV-4 pokřtěné Albert Einstein bylo přivezeno lodí na evropský kosmodrom v Jižní Americe 19. září a je zde připravováno ke startu v dubnu příštího roku. Sérii evropských náklaďáků pro ISS má uzavřít loď Georges Lamaitre svým startem v dubnu 2014, momentálně se pracuje na její výrobě v hale EADS Astrium v Brémách.
Zdroje:
|
