Objevená exoplaneta astronomy mimořádně překvapila. Kolem své hvězdy sice obíhá ve vzdálenosti asi 6 milionů km, tedy o dost blíže než Merkur kolem Slunce a musí na ní být tudíž pro život nepříznivé podmínky. Jde ovšem o první planetu zemského typu objevenou u hvězdy podobné Slunci. Poprvé byla exoplaneta u hvězdy slunečního typu objevena v roce 1995, šlo ovšem o planetu podobnou Jupiteru. Od té doby učinili astronomové zejména pomocí vesmírného dalekohledu Kepler nad 800 objevů exoplanet, z nichž mnoho je o dost větších jak Země a některé jak Jupiter. Astronomové se v posledních letech proto zaměřili na rozvoj metod pro detekování exoplanet zemského typu v pokud možno obyvatelných zónách. A právě tento objev jim do jisté míry potvrdil, že se jejich snahy ubírají správným směrem.
Navíc je hvězda Alfa Centauri B součástí hvězdného systému Alfa Centauri, který ke Slunci leží bezprostředně nejblíže. Objev bližší exoplanety už proto asi ani nelze čekat. Trojhvězdný systém se skládá z těsné dvojhvězdy Rigil Kent (nebo též Toliman) a třetí složkou je notoricky známá Proxima Centauri. Právě jedna ze složek zmíněné těsné dvojhvězdy je Alfa Centauri B. Celý systém leží od Slunce asi 4,3 světelného roku daleko. Konkrétně: dvojhvězda Rigil 4,35 sv. let a o něco bližší Proxima 4,24 sv. let.
 Na obrázku je souhvězdí Jižního kříže a mlhovina Uhelný pytel. Jasné hvězdy v levé dolní části snímku jsou Rigil Kent (vlevo, bělavý) a Hadar (namodralý). Tento skvostný pohled se vám naskytne na jižní obloze nedaleko jižního nebeského pólu. Foto: Yuri Beletsky. Více také: Astronomický snímek dne 17. května 2007.
Kdybyste chtěli systém na obloze spatřit, nečinilo by vám to žádný velký problém – tedy až na cestování, neboť jde o hvězdy jižní oblohy. Na nočním nebi je Rigil Kent čtvrtou nejjasnější hvězdou. Navíc, pokud byste měli po ruce dalekohled o průměru aspoň 50 mm (tedy větší triedr na stativu), poměrně bez problému byste odlišili jednotlivé složky dvojhvězdy Rigil. Slabší načervenalou Proximu byste potom našli o něco dále od dvojhvězdy. Při její 11. hvězdné velikosti byste ovšem potřebovali o něco větší dalekohled. Celý systém najdete v krásné oblasti Mléčné dráhy nedaleko symbolického Jižního kříže a jeho temné mlhoviny Uhelný pytel.
Exoplanetu našel tým švýcarských a portugalských astronomů pomocí přístroje HARPS, což je zkratka ve volném překladu znamenající „Hledání planet na základě vysoké přesnosti měření jejich rychlostí“. Jinými slovy astronomové studují malé gravitační projevy planet na jejich mateřské hvězdy, a tak exoplanety detekují. Přístroj je součástí rozsáhlého systému 3,6m dalekohledu na observatoři La Silla v Chile. Ironií osudu je, že takto významný objev učinili astronomové na Evropské jižní observatoři jen krátce po oslavách jejího významného půl stoletého jubilea od svého založení. Lepší dárek si tak ESO nemohla přát. Další informace o objevu najdete v české verzi tiskové zprávy ESO.
Loading player...
Zdroj a další informace: ESO.org.
Poznámka redakce: Nechte se i tímto mimořádným objevem inspirovat v literární soutěži "Ve stínu dalekohledu", která byla vyhlášena k 50. výročí ESO. Další informace na stránkách ESO. |
