Nejjednodušší známý uhlovodík jménem methan (mimo chemii dle českého pravopisu metan) v atmosféře Marsu. To je dodnes docela kontroverzní otázka. Přitom jeho přítomnost by mohla znamenat aktivitu živých organismů nebo alespoň složitější geologickou aktivitu, třeba interakci vody a hornin, v každém případě zásadní krok k dalšímu poznávání Marsu (přes 90 procent obsahu metanu v atmosféře Země údajně pochází z činnosti živých organismů).
O prvotní potvrzení přítomnosti metanu v marťanské atmosféře se postarali pozemští astronomové v roce 2003, nicméně další pozorování ukázala, že do roku 2006 téměř všechen metan zmizel. Přechodné stopy metanu již zachytila i evropská sonda Mars Express, pracující na oběžné dráze Marsu od roku 2003.
 Do pátrání po metanu se nyní vrhnul i americký rover Curiosity, pracující uvnitř kráteru Gale od 6. srpna letošního roku a strávil čtyři noci nasáváním okolního vzduchu. První analýzy marťanské atmosféry pomocí laserového spektrometru přístroje SAM (Sample Analysis at Mars) ukázaly vyšší koncentraci metanu, vědce však tento prvotní signál nechal naprosto chladnými – domnívali se, že analyzován byl ve skutečnosti vzduch ze Země, který absolvoval cestu na Mars v komůrce spektrometru. A neprohádali: po několika analýzách okolní atmosféry došlo k provětrání komory přístroje a signál metanu zmizel.
Astronomové před devíti lety naměřili množství metanu v atmosféře Marsu asi 50 částic na miliardu, Curiosity jich na miliardu nenašla ani pět.
Vědci se ale nevzdávají: distribuce metanu podle nich může souviset s aktuálním ročním obdobím na Marsu, v kráteru Gale na jižní polokouli, kde pracuje Curiosity, je teď brzké jaro. Tým vědců plánuje v pátrání po metanu pomocí laserového spektrometru Curiosity v následujících měsících pokračovat, jak se roční období bude pomalu měnit (na Marsu trvá rok cca dvakrát déle než na Zemi), laditelný laserový spektrometr přístroje SAM je údajně 100krát výkonnější, než jakýkoliv jiný přístroj, který kdy pracoval na odhalení metanové záhady Marsu.
Výkyvy ve výsledcích měření také mohou naznačovat, že na Marsu existuje nějaký nám dosud neznámý region nebo princip absorbování či ničení metanu, vědci předpokládali, že tento plyn by mohl zůstat v atmosféře Rudé planety až 300 let, extrémní výkyvy stavu je však zaskočily.
 Přiložený snímek je autoportrétem vozítka Curiosity ve vysokém rozlišení a plných barvách, který NASA poskládala jako mozaiku z 55 zaslaných fotografií z kamery MAHLI na konci robotické paže roveru, pořízených 31. října. Kolem roveru jsou viditelné stopy jeho šesti kol a na levé straně také čtyři „zářezy“ v půdě od lopatky pro odebírání vzorků. Vpravo je poté úpatí 5 km vysoké hory Aeolis Mons. Autoportréty Curiosity pořizuje především k posouzení vlastního stavu odborníky na Zemi.
Zdroj:
Spaceflightnow.com 2/11/2012 |
