logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hyperion: Největší známá galaktická proto nadkupa
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem 2012.11.06 07:00

Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci TitanLidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jedním z početné skupiny těles ve Sluneční soustavě, která se částečně podobají Zemi. Má hustou atmosféru, průměr mezi velikostí Země a Merkuru a rozsáhlou soustavu moří, jezer a řek. V mnoha ohledech se spíše podobá planetě než měsíci, jako je například souputník naší Země.

Kosmická sonda Cassini (a průzkumný modul Huygens, který se od hlavní sondy oddělil v roce 2005 a přistál na Titanu), studuje měsíc od roku 2004. Výzkumy potvrdily, že jezera, moře a řeky kapalných uhlovodíků zde skutečně existují a pokrývají velkou část severní polokoule měsíce. Ačkoliv výzkumný modul Huygens přistál na pevném povrchu, byl zkonstruován tak, aby byl schopen krátkodobě fungovat i po přistání na hladině jezera kapalného metanu.

Nový výzkumný plán pojmenovaný Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer (TALISE) počítá se sondou v podobě loďky, k jejímuž pohonu by sloužila buď nafukovací kola, pádla či lodní šrouby. V úvahu ještě připadá například vznášedlo. Výzkumné zařízení by přistálo uprostřed jezera Ligeia Mare (největšího jezera v blízkosti severního pólu Titanu), potom by zahájilo plavbu směrem k pobřeží, během které by provádělo vědecká měření. Výzkumná mise by mohla trvat šest měsíců až jeden rok.

Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu Foto: SENER „Hlavní novinkou v navrhovaném projektu TALISE je pohonný systém,“ říká Igone Urdampilleta (z firmy SENER), člen týmu TALISE. „To umožní loďce kontrolovaný pohyb po jezeře od místa přistání do blízkosti pobřeží. Toto zlepšení schopností by umožnilo průběžné odebírání kapalných a pevných vzorků z několika vědecky zajímavých lokalit nejen v místě přistání, ale i po trase směrem k pobřeží, a nakonec i z břehu zkoumaného jezera.“

Prostředí na Titanu je velmi studené (-179 °C) pro život, jak jej známe na Zemi, avšak je bohaté na základní stavební bloky života. Proto je velmi zajímavým místem pro astrobiology. Atmosféru měsíce Titan tvoří především dusík (podobně jako na Zemi). Ovzduší je rovněž bohaté na kyanovodík a organické látky, které hrály důležitou roli při vzniku života na Zemi. Nelze vyloučit ani přítomnost podpovrchového vodního oceánu s vhodnými podmínkami pro bakteriální život.

Koncepce sondy TALISE je vyvíjena ve spolupráci mezi firmou SENER a Centro de Astrobiología (Madrid, Španělsko).

Související článek: Člun k výzkumu Titanu Člun k výzkumu Titanu.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 3594x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce