„Vládou minulý týden schválený návrh ministerstva dopravy počítá jen s finančním přispěním ministerstva školství. Rozsah navrhovaných programů se oproti roku 2008 výrazně snížil na účast pouze v pěti nových programech v hodnotě necelých deseti milionů eur. Tento návrh nepočítá s účastí ani v jednom z klíčových technologických programů či v programu pro vývoj nosných raket, v němž se již podařilo prosadit několika českým firmám, a dokonce neuvádí ani účast v programech pro vývoj nové generace systému Galileo a družicové telekomunikace,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.
„Definitivní výsledek účasti České republiky se v číslech dozvíme až po skončení rady ESA na ministerské úrovni. Lze se jen dohadovat k jakému rozhodnutí česká delegace, složená ze zástupců šesti ministerských rezortů, dojde. Stávající situace však budí silné obavy, že bude přerušena kontinuita řady slibných českých kosmických projektů. Je zřejmé, že Evropská kosmická agentura pro jejich řešení najde jiné zájemce například v nových členských zemích, jako je Polsko či Rumunsko,“ dodává Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Česká pracoviště se na kosmických projektech podílejí dlouhodobě
Česká republika se ministerské konference ESA poprvé účastnila v listopadu 2008, při svém vstupu do této organizace. Jako nováček se zavázala k účasti v deseti programech, které pokrývají širokou paletu kosmického výzkumu a technologického vývoje, včetně vývoje nových družic pro dálkový průzkum Země, navigačního systému Galileo či telekomunikace, výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici, vývoje nové generace nosných raket nebo modulu pro přistání na Měsíci.
Česká pracoviště tak v rámci deseti tematicky zaměřených programů získala přístup k evropským kosmickým zakázkám v hodnotě dvaceti tří milionů eur. Tyto programy v současné době probíhají nebo se chýlí ke konci a na zhruba čtyřiceti konkrétních zakázkách se podílí již více než dvacet českých odborných pracovišť.
„Kosmický výzkum a vývoj je dlouhodobá záležitost a konkrétní problém bývá řešen i deset a více let. Jednotlivé projekty tak na sebe velmi často navazují. Účast pracoviště na projektu v jeho raných fázích výrazně zvyšuje naději, že bude na projektu pracovat i později. Pokud však dojde k přerušení této kontinuity, pak hrozí nebezpečí, že se českým pracovištím již nepodaří do rozjetého vlaku znovu naskočit,“ vysvětluje Jan Kolář.
„Příkladem může být účast českých vědecko-průmyslových týmů na vývoji přístrojů sondy pro výzkum Slunce s názvem Solar Orbiter. Aktivní spolupráce českých odborníků v mezinárodních týmech odpovědných za stavbu sondy začala již před mnoha lety, ačkoli její start je naplánován až na rok 2017. Případné nesplnění finančních závazků může způsobit nejen zpoždění celého projektu, ale i fakticky ohrozit celou misi, nemluvě o mezinárodní ztrátě důvěryhodnosti české strany jako spolehlivého projektového partnera,“ uzavírá Kolář. |
