Astronomové zjistili změny odrazivosti povrchu těchto jezer pomocí radaru na palubě sondy Cassini. Někdy povrch jezer vypadal na radarových snímcích „tmavší“, jindy zase „světlejší“. Skupina vědců dává tyto změny do souvislosti s vytvářením ledové pokrývky na povrchu jezer a s jejím následným táním.
„Jedna z nejzáhadnějších otázek týkající se moří a jezer na Titanu zní, zda se v nich mohou vyskytovat exotické formy života,“ říká Jonathan Lunine (Cornell University, Ithaca, New York). „Vznik plovoucího uhlovodíkového ledu poskytuje příležitost pro zajímavé chemické reakce na styčné ploše mezi kapalnou a tuhou látkou, což je rozhraní, které mohlo být velmi důležité i pro vznik pozemského života.“
Titan je jediné těleso ve Sluneční soustavě – kromě Země – se stálou přítomností kapaliny na povrchu a s hustou atmosférou. Avšak zatímco na naší planetě cyklus vypařování a dešťových srážek zahrnuje vodu, na Titanu můžeme hovořit o „koloběhu kapalných uhlovodíků,“ jako je metan a etan. Jedná se o organické molekuly, o nichž vědci předpokládají, že mohou být stavebními bloky pro mnohem složitější chemické sloučeniny, z nichž může povstat nový život. Kosmická sonda Cassini objevila rozsáhlou síť uhlovodíkových jezer pokrývajících zejména severní polokouli Titanu, zatímco na jižní polokouli se vyskytují pouze sporadicky. To zřejmě souvisí se střídáním ročních období.
 Doposud astronomové předpokládali, že jezera na Titanu nepokrývá plovoucí led, protože tuhý metan má vyšší hustotu než jeho kapalná substance a měl by klesnout ke dnu. Avšak nový model bere v úvahu interakci mezi jezery a atmosférou vyplývající z rozdílného složení obou prostředí, přítomnost „kapes“ plynného dusíku v ledu a teplotní změny. Na základě tohoto modelu vědci zjistili, že v zimě led může plout po hladině jezera bohatého na kapalný metan a etan, pokud okolní teplota poklesne nepatrně pod bod tuhnutí pro metan, tj. na -182,75 °C. Vědci zvažovali ve svých modelech všechny rozmanitosti ledu a zjistili, že se může udržovat na hladině, pokud bude obsahovat alespoň 5 % „vzduchu“. To odpovídá průměrnému složení mladého ledu na pozemských řekách.
Vědci zatím nemají definitivně zjištěno, jakou barvu má metanový led na Titanu. Předpokládají však, že by mohl být bezbarvý, tak jako pozemský led, snad nepatrně zbarvený do hnědočervena působením zdejší atmosféry.
„Nyní již víme, že výskyt zmrzlého uhlovodíkového ledu bohatého na metan a etan na povrchu Titanu je pravděpodobný v podobě tenkých ledových ker, které vznikají při poklesu teploty – něco podobného pozorujeme na Zemi u ledu na hladině vody na začátku zimy,“ říká Jason Hofgartner, kanadský vědec pracující na Cornell University.
Radar na palubě sondy Cassini bude schopen prověřit tento model na základě pozorování a zjišťování, jak se bude postupně měnit odrazivost těchto jezer a moří. „Mise kosmické sondy Cassini byla prodloužena do září 2017, což nám dává příležitost sledovat tyto sezónní změny na Titanu ještě dlouhou dobu,“ říká Linda Spilker (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). „Budeme mít příležitost zjistit, jestli je tato představa skutečně správná.“
Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
