Navzdory svému vzhledu (vypadá velmi podobně jako bezpočet jiných) galaxie M 106 skrývá několik tajemství. Díky fotografii kombinující data z Hubblova kosmického dalekohledu s pozorováními, která uskutečnili astronomové amatéři Robert Gendler a Jay GaBany, se podařilo odhalit doposud nevídané skutečnosti. K pozorováním, která uskutečnili na velmi temných vzdálených místech v Novém Mexiku, USA, použili dalekohledy o průměru 31,5 a 51 cm.
V srdci galaxie M 106, jako ve většině spirálních galaxií, se ukrývá superhmotná černá díra. Avšak tato je obzvlášť aktivní. Na rozdíl od černé díry v centru Mléčné dráhy, která k sobě přitahuje plyn pouze příležitostně, černá díra uvnitř galaxie M 106 velmi aktivně pohlcuje materiál. Jak plyn proudí po spirále směrem k černé díře, je zahříván a intenzivně září. Část záření z centra galaxie vzniká na základě procesu, který se poněkud podobá vzniku laseru – ačkoliv zde při tomto procesu vzniká silné mikrovlnné záření.
 Kromě mikrovlnné emise z centra galaxie má M 106 další překvapující vlastnosti – místo dvou spirálních ramen se zdá, že má čtyři ramena (viz například snímek v oboru rentgenového záření, který pořídila astronomická družice Chandra X-ray Observatory). Ačkoliv druhá dvojice spirálních ramen je viditelná na snímku v optickém oboru jako slabé útvary v podobě oblaků plynu, viz například fotografie v úvodu článku, jsou mnohem nápadnější při pozorováních realizovaných mimo oblast viditelného světla, například v oboru rentgenového či rádiového záření.
Na rozdíl od typických ramen jsou tato dvě mimořádná spirální ramena tvořena především horkým plynem než hvězdami. Jejich původ však byl až donedávna neznámý. Astronomové předpokládají, že podobně jako mikrovlnné záření přicházející z galaktického centra, i tato spirální ramena má „na svědomí“ černá díra uprostřed galaxie M 106. A tak se jedná o zcela odlišné jevy v porovnání se spirálními rameny tvořenými hvězdami u normálních galaxií.
Mimořádná spirální ramena jsou zřejmě nepřímým důsledkem výtrysků materiálu způsobeného mohutným vířením hmoty kolem černé díry. Jak se tyto výtrysky šíří skrz galaktickou látku, jsou roztrhány a zahřívají okolní plyn, který na oplátku stimuluje hustý plyn v galaktické rovině a způsobuje jeho silné záření. Část ramen blíže ke středu galaxie vypadá jakoby napřímená. Avšak volný plyn v disku se šíří dál a je vyfouknut nad nebo pod rovinu galaktického disku – je tedy nasměrován mimo rovinu disku – a vytváří vypouklá slabě svítící červená ramena, jak je vidět poblíž levého či pravého okraje obrázku.
 Navzdory svému jménu nebyla galaxie Messier 106 objevena ani katalogizována věhlasným astronomem 18. století, kterým byl Charles Messier, autor známého katalogu. O objev galaxie se zasloužil jeho asistent Pierre Mechain. Do Messierova katalogu byla galaxie M 106 zařazena až ve 20. století, po smrti Charlese Messiera.
Střed snímku galaxie M 106 je složen téměř výhradně z dat pořízených pomocí HST, respektive pomocí kamer Advanced Camera for Surveys, Wide Field Camera 3 a Wide Field and Planetary Camera 2. Galaxie má průměr asi 80 000 světelných roků. Ve velkých spirálních galaxiích jsou typická spirální ramena protkána tmavými prachovými pásy, mladými modrými hvězdokupami a růžovými oblastmi intenzivní tvorby hvězd, které v jasném jádru splývají se staršími žlutými hvězdami. Galaxie M 106 obsahuje navíc dvojici červených ramen zářícího vodíku.
Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
