logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Blízká hvězda stará skoro jako vesmír 2013.03.08 13:00

HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru Foto: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI) Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.

Analýzy kulových hvězdokup a Hubblovy konstanty (rychlosti rozpínání vesmíru) poskytly v minulosti velmi rozdílné hodnoty stáří vesmíru, přičemž rozpor byl někdy až v miliardách roků. Z tohoto důvodu je výzkum hvězdy s označením HD 140283 studované Howardem Bondem (Pennsylvania State University) a jeho spolupracovníky velmi důležitý.

„Se započtením možných chyb není stáří hvězdy HD 140283 v rozporu se známým věkem vesmíru 13,77±0,06 miliardy roků, který byl určen na základě měření mikrovlnného pozadí a Hubblovy konstanty. Musela však vzniknout velmi brzy po velkém třesku,“ uvádějí astronomové.

Hvězdy chudé na kovy mohou být využity ke stanovení spodní hranice věku vesmíru, protože obsah kovů zastoupených ve hvězdách je úměrný jejich věku. Těžší prvky zpravidla vznikají při explozích supernov, které tak „znečišťují“ okolní mezihvězdné prostředí. Hvězdy, které následně vzniknou z tohoto obohaceného materiálu, obsahují mnohem více těžších prvků než jejich předchůdkyně. Každá následující generace hvězd má tedy přiměřeně vyšší obsah těžších prvků. Hvězda HD 140283 je v tomto směru opravdu velmi „chudokrevná“ – obsahuje zhruba 1/250 množství kovů v porovnání se Sluncem a hvězdami v blízkém okolí, což poskytuje důležité informace k určení hodnoty jejího stáří.

Hvězda HD 140283 byla použita již dříve k vymezení věku vesmíru, avšak nejistota v určení jejích charakteristik tehdy znevažovala odhad vzdálenosti, rovněž stanovení jejího věku bylo poněkud nepřesné. Astronomové se proto rozhodli přesnější určit hodnotu vzdálenosti hvězdy HD 140283 pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, a to na základě změření trigonometrické paralaxy. Neurčitost vzdálenosti hvězdy HD 140283 byla významně snížena v porovnání s dřívějšími odhady, z čehož následně vyplynulo mnohem přesněji určené stáří pozorované hvězdy.

Astronomové aplikovali nejnovější vývojové modely (počítačové modely, které mapují změny svítivosti a teploty hvězd jako funkci času) na hvězdu HD 140283, z čehož odvodili její stáří 14,46±0,80 miliardy roků. Pokud se podaří najít větší počet hvězd s minimálním obsahem těžších prvků, potom stáří vesmíru určené na základě studia tohoto vzorku hvězd bude mnohem přesnější.

Tuto hvězdu, která je stará jako „Metuzalém“ a zvětšuje svůj objem do stadia červeného obra, můžete spatřit pomocí triedru v souhvězdí Vah.

Určování paralaxy blízkých hvězd Foto: NASA, ESA, and A. Feild (STScI) Paralaxa blízkých hvězd se určuje na základě pozorování jejich polohy na obloze, kam se promítají při pohledu ze dvou protilehlých bodů na oběžné dráze Země kolem Slunce (viz obrázek). Přesná vzdálenost hvězdy může být vypočítána na základě použití přímé triangulace.

Poměrně přesná paralaxa hvězdy HD 140283 byla určena již dříve na základě pozorování evropskou družicí Hipparcos. Avšak nová pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST poskytla 5krát přesnější měření. To rovněž přispělo k přesnějšímu určení stáří hvězdy.

Tato nejstarší známá hvězda ve vesmíru již viděla za svého života mnoho změn. Pravděpodobně se zrodila v prapůvodní trpasličí galaxii. Ta byla nakonec roztrhána a pohlcena v důsledku gravitačního působení naší vznikající Galaxií někdy před 12 miliardami roků.

Hvězda HD 140283 se od této události označované jako galaktický kanibalismus udržela na protáhlé eliptické dráze. Proto se dostala do blízkosti Sluneční soustavy, kolem níž prolétává rychlostí 1 300 000 km/h. Zhruba za 1 500 let se po obloze posune o úhlovou velikost Měsíce v úplňku.

Zdroj: hubblesite.org a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 5048x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce