2. expedice dle brněnského datování (v dalších dílech povídání jen BD) uskutečněná v r. 1956 byla současně 1. celostátní. Po výborné zkušenosti z expedice GEMINEX-RADEGAST se rozhodl Zdeněk Kvíz pro uspořádání této expedice nazvané EXPERBES. Expedici předcházela Meteorická konference konaná v Brně v květnu 1956. Zde došlo k dohodě o uspořádání této akce, kterou si vzal po organizační stránce na starost ředitel plzeňské hvězdárny Ing. B. Maleček a materiálně ji zabezpečil ředitel OLH ve Valašském Meziříčí p. "Strejda" Doleček. Pravděpodobně byla expedice dotována také Osvětovým ústavem v Praze, jinak těžko pochopit, že by hvězdárny samy uhradily účast 50 pozorovatelů.
Podíl státu na materiálním zabezpečení expedic měl bizarní důvod. Komunisté zastávali názor, že astronomie je vhodným prostředkem ateistické propagandy. Existovali dokonce i takoví zanícení ideologové marxismu-leninismu (např. Luisa Landová-Štychová), kteří chtěli astronomie využít politicky pro boj proti Vatikánu (tato skutečnost je zdokumentovaná tehdejšími publikacemi). To bylo jedním z důvodů, proč byla státem podporována stavba hvězdáren, po nichž ovšem astronomičtí nadšenci velmi bažili. Na expedicích dotovaných Osvětovým ústavem se to projevilo každodenními přednáškami s povinnou účastí, naštěstí na astronomická témata.
Expedice jsem se bohužel nezúčastnil, informace o jejím průběhu jsem čerpal dodatečně z kroniky expedice Experbes - Hlavacky - Chronicle.
Jak je z názvu expedice možná patrné, byla zaměřena na pozorování Perseid, pročež se konala v období 2.8. - 16. 8. v lokalitě Hlaváčky u Rožnova. Ale již 31. 7. probíhaly pod vedením Zdeňka Kvíze přípravné práce spočívající ve stavbě stanového tábora.
Expedice započala deštivým dnem, což v Beskydech není nic neobvyklého (blízká Lysá hora má snad největší množství srážek na Moravě, ne-li v ČR). Účastníkům byla patrně dost zima, protože dva Brňané B. Pavelka a Z. Langer vyvinuli z bezcenného materiálu tepelně-izolační hmotu, jejíž použití bylo z hygienických důvodů zakázáno.
V dalších dnech došlo k rozdělení pozorovatelů na dvě skupiny; jedna pozorovala vizuálně (pravděpodobně již v omezeném zorném poli), druhá teleskopicky (patrně binary Somet 25x100). Pozorování byla později zpracována metodou nezávislého počítání, založené na teorii pravděpodobnosti. Vysvětlit tuto metodu by vyšlo na samostatný článek, čili ji rozebírat nyní nebudu.
Pozorování meteorů dalekohledem bylo u nás novinkou a pro pozorovatele představovalo zvýšenou zátěž. (Jejím mimořádným projevem u pozorovatele označeného v kronice R. D. bylo tvrzení, že se mu za 2 hodiny opozdily hodinky o 6 hodin.) Pozorovatelé se ovšem od sebe ihned chtěli odlišit, vizuální se počali nazývat "kujebáky", teleskopičtí "čučurinci". Původ těchto názvů je nejasný, poněvadž první termín označoval v minulosti obyvatele Vysokého Mýta, druhý byl novotvarem.
Na expedici vznikly nové aktivity, např. meteorářská rozcvička, jejímž účelem bylo rozhýbat zimou ztuhlé části těla, nebo aktivity kulturní spočívající ve vymýšlení nových textů písní na klasické melodie. Zde byl také složen meteorický „chorál“ příznačně nazvaný „Sežral svíčku, seděl po tmě“, zpívaný dlouhá léta na expedicích a seminářích.
8. srpna 1956 byl poněkud nešťastný den, neboť se jednak zřítil stožár v táboře, jednak si blíže nespecifikovaný účastník P. zlomil žebro.
11. srpna 1956 se večer konal koncert pěveckého sdružení Kňubol (= kňučící bolid), které zde bylo založeno.
14. srpna 1956 navštívil expedici doc. Vladimír Guth, což byla poměrně vzácnost, protože profesionální astronomové měli v té době vztah k amatérům poněkud odtažitý. Večer se uskutečnilo fotbalové utkání Kometa Praha versus Bolid Brno. Výsledky klání byly zamlčeny.
16. srpna 1956 byl tábor zlikvidován a účastníci se rozjeli domů…
Přestože bylo jen málo pozorovacích nocí, byl získán uspokojivý pozorovací materiál, který umožnil Z. Kvízovi jeho zpracování a sepsání disertační práce potřebné k nabytí titulu CSc. (candidatus scientiarum = kandidát věd). Daleko větší význam měla skutečnost, že se podařilo shromáždit pozorovatele z více stanic (Brno, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Prostějov, Val. Meziříčí, ...), kteří pak tvořili personál budoucích akcí a mezi nimiž jsem byl i já.
Všechny díly:
[1] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
[2] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
[3] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
[4] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
[5] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
[6] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
[7] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
[8] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
[9] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
[10] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
[11] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
[12] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
[13] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
[14] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
[15] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
[16] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
[17] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
[18] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
[19] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
[20] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
[21] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
[22] Ještě o krmítku...
[23] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
[24] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
[25] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
|
