Trojice mezinárodních partnerů přivítala na observatoři ALMA v Chilské poušti Atacama více jak pětistovku hostů, aby společně oslavili úspěch tohoto projektu. Čestným hostem události byl chilský prezident Sebastián Piñera.
Mezi významnými hosty tohoto setkání byli: Karlheinz Töchterle, rakouský federální ministr pro vědu výzkum; Petr Fiala, český ministr školství, mládeže a tělovýchovy; Nuno Crato, portugalský ministr pro vzdělání a vědu; Roger Genet, francouzský předseda úřadu pro výzkum a inovace; Nora van der Wenden, nizozemská předsedkyně úřadu pro výzkum a vědu; Bruno Moor, vedoucí švýcarské Divize pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích; Beatriz Barbuy, zástupkyně Brazílie; Anne Glover, vedoucí vědecká poradkyně Prezidenta Evropské komise a velvyslanci Rakouska, Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Nizozemí, Portugalska, Švédka, Švýcarska, Spojeného království Velké Británie a severního Irska a Spojených států amerických v Chile.
Chilský prezident při této příležitosti řekl: „Jedním z mnoha přírodních zdrojů Chile je působivá hvězdná obloha. Věřím, že věda byla v posledních letech jedním z hlavních motorů rozvoje této země. Jsem hrdý na naši mezinárodní spolupráci na poli astronomie a ALMA je jejím zatím posledním a největším plodem.“
Ceremonie, která byla živě přenášena prostřednictvím internetu, se rovněž zúčastnili zástupci mezinárodních partnerů: Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO; Subra Suresh, ředitel Americké národní nadace pro podporu vědy; Teru Fukui, náměstek japonského ministra pro vzdělání, kulturu, sport, vědu a technologie; Thijs de Graauw, ředitel observatoře ALMA. Slavnosti se účastnili i řídící pracovníci ALMA, personál observatoře a zástupci sousedních obcí.
Thijs de Graauw takto vyjádřil svá očekávání: „Děkuji všem vědcům i technikům z celého světa za úsilí a nesčetné hodiny práce na projektu ALMA. Náš dalekohled již ukázal, že je v současnosti nejvyspělejším teleskopem pro milimetrovou a submilimetrovou oblast a překonává vše, co jsme používali dosud. Již se nemůžeme dočkat, až astronomové využijí veškeré možnosti tohoto unikátního zařízení.“
„Toto je příklad mimořádného úspěchu, jakého je možné dosáhnout, když národy a instituce spojí své síly. A to je také strategie vlastní celému programu ESO,“ dodal Tim de Zeeuw. „Jeho aplikace na globální úrovni v rámci partnerství na takto rozsáhlém projektu poskytuje astronomům v členských státech ESO možnost provádět špičkový výzkum, který je možný jedině s dalekohledem ALMA.“
Následující den měla skupina hostů možnost navštívit místo činnosti samotného dalekohledu (Array Operations Site) ležící v nadmořské výšce 5 000 m. Rozmístění jednotlivých antén komplexu ALMA bylo dokončeno zcela nedávno. Posledních 7 antén z celkových 66 je v současnosti testováno předtím, než budou uvedeny do plného provozu. I v částečné konfiguraci však dalekohled již poskytl řadu mimořádně detailní pohledů do vesmíru [1].
Díky tomu, že tento teleskop pracuje v pásmu, které je lidským okem neviditelné, umožní nám ALMA spatřit dosud nepozorovatelné detaily zrodu hvězd, mladých galaxií raného vesmíru či planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Je schopen také objevovat a měřit rozložení molekul – mnohé z nich jsou významné pro život – které se formují ve vesmíru mezi hvězdami.
Projekt observatoře započal v 80. letech 20. století jako trojice nezávislých studií v Evropě, USA a Japonsku, které následně splynuly v jednu. Konstrukce observatoře byla zahájena v roce 2003 a celkové náklady na její výstavbu dosáhly 1,4 miliardy dolarů. Podíl ESO je 37,5%.
Celkem 54 dvanáctimetrových a 12 sedmimetrových parabolických antén systému ALMA pracuje společně jako jeden dalekohled. Každá anténa zachycuje záření přicházející z vesmíru a usměrní jej do přijímače. Signály z jednotlivých antén jsou následně spojeny a zpracovány specializovaným superpočítačem ALMA korelátor. Antény je možné uspořádat do různých konfigurací při maximální vzdálenosti od 150 m až po 16 km.
U příležitosti inaugurace observatoře ALMA zveřejnily partnerské organizace (ESO, NRAO a NAOJ) šestnáctiminutové video s názvem ‘ALMA – hledání našeho kosmického původu‘ (ALMA — In Search of Our Cosmic Origins), dokumentární fotografickou knihu a brožury věnované historii astronomie v této lokalitě, projektu a příspěvkům výkonných pracovníků. Veškeré materiály jsou ke stažení v elektronické podobě.
Zdroj
Poznámky
[1] Příklady prvních výzkumných prací založených na pozorování pomocí ALMA jsou popsány v tiskových zprávách ESO: eso1216, eso1239, eso1301 a eso1313.
Další informace
Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org
Richard Hook
ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1312. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
|
