logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Tmavé rozvětvené čáry na svahu na Marsu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava 2013.03.15 07:00

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Foto: Janella Williams, Penn State University Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.

Obě hvězdy, které tvoří nově objevený binární systém, jsou ve skutečnosti tzv. hnědí trpaslíci, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost na to, aby v jejich nitru panovala dostatečně vysoká teplota potřebná k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám podobným Slunci.

„Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku – jsou tak blízko, že by zde případní obyvatelé mohli zachytit pozemské televizní vysílání z roku 2006,“ říká Kevin Luhman. „Jistě se stanou vhodnými objekty pro pátrání po exoplanetách, protože se nacházejí velmi blízko Země. To je dělá velmi snadným cílem ke spatření případných planet obíhajících kolem jednoho či obou hnědých trpaslíků.“ Protože se jedná o třetí nejbližší hvězdný systém, ve vzdálené budoucnosti by možná mohl být prvním cílem pro pilotovanou expedici za hranici naší Sluneční soustavy, dodává Kevin Luhman.

Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci Foto: Janella Williams, Penn State University Hvězdná soustava byla pojmenována WISE J104915.57-531906, protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku. Nejbližší hvězdnou soustavou je dvojhvězda Alfa Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,4 světelného roku a která byla objevena v roce 1839. Součástí tohoto systému je i Proxima Centauri (nejbližší hvězda) objevená v roce 1917. Tato velmi slabě svítící hvězda je od Země vzdálena 4,2 světelného roku.

Edward Wright, hlavní vedoucí projektu družice WISE, říká: „Jeden z hlavních úkolů navrhované družice bylo pátrání po blízkých hvězdách v okolí Slunce. WISE J104915.57-531906 je zdaleka nejbližší hvězdou objevenou na základě dat z této družice pracující v oboru infračerveného záření. Detailnější pohled na dvojhvězdný systém může poskytnout například velký pozemní dalekohled Gemini či v budoucnu kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Další pozorování mohou přinést spoustu nových informací o objektech s nízkou hmotností označovaných termínem hnědí trpaslíci.“ Edward Wright je profesorem astronomie a astrofyziky na UCLA.

Někteří astronomové již dlouho uvažovali o možné existenci vzdáleného a slabého objektu obíhajícího kolem Slunce, který byl někdy označován jako Nemesis. Avšak Kevin Luhman uzavírá tuto diskusi následovně: „Můžeme vyloučit, že nově objevená soustava hnědých trpaslíků je takovýmto objektem, protože se pohybuje napříč oblohou příliš rychle na to, aby mohla obíhat kolem Slunce.“

Objevu nového hvězdného systému předcházelo studium snímků, které pořídila družice WISE do konce roku 2011, za období 13 měsíců. Během své mise družice pozorovala každé místo na obloze 2krát až 3krát. „Na základě studia těchto snímků jsme byli schopni říci, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což bylo klíčovým vodítkem ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ říká Kevin Luhman.

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Foto: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF Po zaregistrování jejího rychlého pohybu na snímcích z družice WISE zahájil Kevin Luhman hon na vypátrání předpokládané blízké hvězdy na fotografiích pořízených v minulosti. Zjistil, že skutečně byla zachycena na snímcích pokrývajících období od roku 1978 do roku 1999 v rámci dvou přehlídek oblohy (Two Micron All-Sky Survey a Deep Near Infrared Survey) jižní oblohy. „Na základě porovnání, jak hvězdný systém změnil svoji polohu na snímcích z družice WISE, jsem byl schopen extrapolovat jeho polohu zpět v čase a vypočítat, kde by se měl nacházet v období starších přehlídek oblohy – a opravdu, byl tam!“ dodává Kevin Luhman.

Na základě porovnání zjištěných poloh hvězdného systému určených z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož bylo odvozeno, že objekt má velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ říká Kevin Luhman.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4858x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce