logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl) 2013.03.15 14:00

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957. Foto: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Cesta na Radhošť ve sněhu a vánici s dohledností 10 m připomínala polární výpravu (ty ale mívaly obvykle saňové psy), údajně museli účastníci z Rožnova na Radhošť tlačit auto a pěšky ušli 10 km (samozřejmě přepravovali potřebný náklad). Nicméně do večera bylo dosaženo hotelu Radegast a tím umožněno slavení Silvestra.

Předpověď špatného počasí se ovšem splnila v plném rozsahu, takže účastníci se museli zabývat rozličnými činnostmi, jako hraním šachů a „Vašíčka čárkou“, což byly ty intelekt více zatěžující, nebo hrou na „vraha“ kladoucí na inteligenci menší nároky. Ta se stala v Brně tradicí a byla hrávána po nocích řadu let na brněnské hvězdárně, ovšem tajně.

Zábava na Hlaváčkách v r. 1957. Foto: Archiv Zdeňka Štorka. „Vašíček s čárkou“ byl hra neobyčejně procvičující paměť, jejímž výsledkem bylo, že všichni zúčastnění měli obličeje počmárány čárkami od dřevěných uhlíků, které se (ty čárky) přidělovaly místo trestných bodů za chyby.

Díky těmto činnostem nedošlo k demoralizaci, která hrozí při každé zahálce.

Expedice byla ukončena 6. ledna 1957. Zúčastnilo se jí 20 pozorovatelů ze 7 měst:

Brna (9), Jablonce n. N. (3), Kyjova (2), Třebíče (2), Val. Meziříčí (2), Českého Krumlova (1) a Gottwaldova, t.j. nynějšího Zlína (1). Pozoruhodné bylo, že tři účastníci byli mladší 15 let. Dnes by si asi žádný vedoucí akce pořádané za uvedených okolností takovou odpovědnost na triko nevzal.

4. expedicí dle BD byla 2. celostátní expedice B-KOMPLEX (= beskydská komplexní expedice) konaná od července do 6. srpna 1957 na Hlaváčkách a v okolí. Prameny o ní jsem získal až v r. 1960. Byly to jednak materiály plzeňského pozorovatele Pavla Špringra, jednak vzpomínky několika účastníků.

Komplexnost expedice spočívala v tom, že programem bylo teleskopické pozorování meteorů metodou nezávislého počítání, určování výšek teleskopických meteorů pozorováním ze 4 stanic, časová služba, pozorování Slunce a pozorování meteorologická. Celkem bylo přítomno 86 (sic!) osob. Organizačním vedoucím expedice byl opět Ing. B. Maleček, odbornými vedoucími byli Z. Kvíz a L. Kohoutek (meteory), expedici dotoval patrně zase Osvětový úřad v Praze, jehož zástupkyně D. Kohoutková se expedice zúčastnila.

Expedice Hlaváčky 1957. Foto: Adolf Pánek. K pozorovacím metodám meteorů dvě poznámky: Při použití metody nezávislého počítání bylo nutné, aby se pozorovatelé v okamžiku přeletu meteoru navzájem o této skutečnosti neinformovali. Před zavedením této metody  pozorovatelé informovali zapisovatele o spatření meteoru výkřiky typu „bum, bác, stop…“ atp. Nová metoda si vynutila zavedení světelné signalizace, k čemuž sloužila bedýnka zvláště k tomuto účelu zhotovená, jíž se neříkalo mezi lidem jinak než „krmítko“.  To obsahovalo 8 barevně odlišených světélek a jednu osvětlovací žárovku, vše napájeno čtyřmi paralelně spojenými bateriemi 4,5 V. Na světélka byly napojeny odpojovatelné kabely se zvonkovými tlačítky. Krmítko bohužel obsahovalo konstrukční chybu - vnitřní osvětlení i signalizace byly napájeny týmž zdrojem. Důsledky při delším provozu nemusím vysvětlovat. Okamžiky přeletu se tehdy určovaly se sekundovou přesností s pomocí stopek.

Pokud jde o určování výšek teleskopických meteorů, byla metoda inspirována tvrzením sovětského astronoma Astapoviče, že teleskopické meteory pohasínají ve výšce kolem 25 km, což se českým meteorářům zdálo neuvěřitelné. Proto byly zřízeny 4 stanice ve vzdálenosti několika km od sebe a mezi nimi - aspoň částečně bylo instalováno telefonní vedení. I v tomto případě bylo třeba sekundové přesnosti v čase, aby mohly být nalezeny sobě odpovídající záznamy. V průběhu expedice však někdo z „domorodců“ kus vedení ukradl, což mělo za následek šetření se strany SNB (= Sbor národní bezpečnosti). Komunikace mezi stanicemi pak byla uskutečňována baterkami (dlužno poznamenat, že frekventanti matematicko-fyzikálního vzdělání procházeli na vojenské katedře VŠ spojovacím výcvikem).

Pozorovatelsky expedice moc úspěšná nebyla. V zápisu v kronice MS v Brně se píše daleko častěji o dešti než o jasném počasí. Nicméně materiál byl později alespoň částečně zpracován a publikován ve spojení s materiály pozdějších expedic.

Třetí osobou ve frontě je Jiří Sedláček. Foto: Adolf Pánek. Zábava na expedici byla ovšem výborná. Kromě různých výletů do okolí byly vydávány velmi komické denní rozkazy, parodující denní rozkazy v armádě. Na expedici vystupoval KŇUBOL jehož dirigentem byl Karel Pavlů pod uměleckým jménem Akademik Šmidt. 23. července dokonce zpíval pro Čs. rozhlas Ostrava, který ovšem natáčel i odborné referáty vedoucích účastníků. Vysíláno bylo 28. července. 29. července se dostavili z Ostravy televizní reportéři. Pořad byl vysílán 2. srpna.

Ke zvláštním "vylomeninám" patřilo tajné stěhování stanů; např. Dr. Otto Obůrka, ředitel OLH v Brně, se po této akci probudil v lese. Taktéž bylo žertováno s D. Kohoutkovou, které byly přivázány tenisky na vrchol stožáru, a jindy byla zase připoutána k lehátku. K méně milým věcem patřilo to, že si R. Dočkálek z Gottwaldova (= Zlín) zlomil ruku.

Expedici navštívili i význační astronomové - Doc. V. Guth a Dr. Z. Ceplecha. K účastníkům patřil také p. Vrátník, význačný meteorář z předválečného období;  je zaznamenáno, že na expedici našel Mrkosovu kometu - ta však byla v srpnu toho roku tak jasná, že by snad neunikla ani slepému.

Všechny díly:
[1] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
[2] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
[3] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
[4] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
[5] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
[6] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
[7] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
[8] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
[9] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
[10] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
[11] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
[12] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
[13] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
[14] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
[15] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
[16] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
[17] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
[18] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
[19] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
[20] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
[21] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
[22] Ještě o krmítku...
[23] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
[24] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
[25] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)

  Šulc Miroslav   Zobrazeno: 3149x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce