logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Březnové výročí: Christian Andreas Doppler 2013.03.16 07:00

Christian DopplerJméno tohoto rakouského fyzika a matematika, od jehož narození letošního 17. března uplyne 210 let, je neodmyslitelně spojeno s jevem, popisujícím změny vlnové délky a frekvence v závislosti na pohybu vysílače a přijímače. Tento jev se na počest svého objevitele jmenuje Dopplerův.

Doppler se narodil v Salcburku, jeho matka pracovala jako služebná, otec byl kameník. Základní školu navštěvoval v rodném městě, střední pak v Linci. Na návrh matematika Simona Stampfera, který si všiml jeho nadání, nastoupil Doppler v 19 letech na polytechnický ústav ve Vídni, kde získal vědomosti z fyziky, matematiky a astronomie. Dále pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě, kterou úspěšně ukončil roku 1829.

Již během studia si musel kvůli špatné finanční situaci rodiny přivydělávat jako domácí učitel. Později pracoval jako asistent profesora Burga, působícího na polytechnice. Toto místo ale mohl zastávat pouze čtyři roky, pak jej musel opustit. Již v této době publikoval své první vědecké práce.

Stálé místo se mu podařilo získat v roce 1835, kdy začal vyučovat jako profesor matematiky na stavovské reálce (střední škola zaměřená na přírodovědné obory) v Praze. Díky tomu byl finančně zajištěn a o rok později se mohl oženit. Se svou ženou Mathildou měl pět dětí.

Jeho přáním bylo získat místo profesora na polytechnice, což se mu podařilo v roce 1841, kdy byl na tomto ústavu jmenován profesorem matematiky a geometrie.

Svůj nejznámější objev popsal roku 1842 ve své práci "O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd na nebi". V ní vyslovil hypotézu, že barvy hvězd mohou být ovlivněny jejich pohybem. Čím rychleji se od pozorovatele vzdalují, tím více se jejich záření bude blížit k červenému konci spektra. Protože ale svoji teorii nemohl dokázat experimentálním důkazem, zpočátku nebyla příliš přijata. Až později se ukázalo, že je správná. V současnosti se tento jev uplatňuje například při radarovém měření rychlosti nebo se pomocí něj vysvětluje tzv. rudý posuv.

V letech 1844-1845 musel Doppler zanechat své přednáškové činnosti, protože kvůli tuberkulóze ztratil hlas. Kvůli příliš vyčerpávající práci přijal nabídku, která mu přišla z Báňské a lesnické akademie v Banské Štiavnici. Zde krátce pracoval jako profesor matematiky a mechaniky. Již o rok později ale místo opustil a stal se ředitelem nově zřízeného Fyzikálního ústavu při Filozofické fakultě vídeňské univerzity. Ani zde mu jeho zhoršující se zdravotní stav nedovolil pracovat dlouho. Roku 1852 musel požádat o zdravotní dovolenou a odjel na léčení do Benátek, kde následující rok zemřel.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

  Kalaš Václav   Zobrazeno: 3318x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce