Ne, v Evropě ji opravdu nenalezneme. Navíc, i přes jednotné číslo ve jméně, je těch observatoří několik a nalezneme je na jižní polokouli. Malinko se na ně podívejme.
 Evropská jižní observatoř (ESO) byla založena 5. října 1962. Cílem projektu je umožnit evropským vědcům pozorování vesmíru z jižní polokoule v co nejlepších klimatických podmínkách. Není to však pouze observatoř, nebo soustava observatoří. Jde o mezivládní vědecko – technologickou organizaci zabezpečující ambiciózní programy zaměřené na navržení, konstrukci a ovládání pozemních observatoří pro získání důležitých vědeckých dat. Z mnoha lokalit byly nakonec vybrány dvě hlavní – hora La Silla a hora Paranal. Obě se nacházejí v pustých a suchých oblastech pouště Atacama v Chile.
Observatoř La Silla byla do provozu uvedena v 70. letech minulého století. Leží na vrcholu stejnojmenné hory ve výšce 2400 metrů nad mořem. Z 18 teleskopů, které zde nyní stojí, patří 9 organizaci ESO (tedy Evropské jižní observatoři). Největší teleskop, pojmenovaný NTT, má průměr hlavního zrcadla 3,6 metrů, ostatní jsou menší. Dalekohled NTT, tedy The New Technology Telescope, byl prvním dalekohledem na světě, u kterého astronomové využili techniku adaptivní optiky. Ta výrazně zkvalitnila pozorování i těžce zachytitelných objektů a je nyní téměř běžně u obřích teleskopů využívána.
Během let se však vlajkovou lodí ESO stala nová observatoř na vrcholku hory Paranal (2635 metrů nad mořem). Koncem 80. let bylo rozhodnuto postavit tzv. Very Large Telescope (VLT) se čtyřmi dalekohledy (Antu, Kueyen, Melipal a Yepun) vybavenými zrcadly o průměru 8,2 metru. Další dalekohledy s průměrem zrcadla 1,8 m, doplňují systém na využití ve formě interferometru. Jména dalekohledů označují nebeská tělesa v jazyce domorodých obyvatel. Antu je Slunce, Kueyen Měsíc, Melipal souhvězdí Jižní kříž a Yepun je název Venuše jako Večernice. První světlo prošlo dalekohledem Antu 1. dubna 1999.
K ESO patří ještě třetí observatoř – Chajnantor, která se nachází ve výšce 5 062 m nad mořem v poušti Atacama. Nachází se zde radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder EXperiment), ve výstavbě je síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), na nichž ESO spolupracuje i s dalšími státy.
 Jako každá progresivní organizace myslí ESO i do budoucna. Evropský extrémně velký dalekohled (European Extremely Large Telescope – E-ELT) je připravovaný největší teleskop na světě. Od roku 2005 jej vyvíjí právě Evropská jižní observatoř. Měl by být postaven na hoře Cerro Armazones v severní Chile v nadmořské výšce 3060 m. S uvedením do provozu se počítá po roce 2020. Dalekohled má mít průměr hlavního zrcadla 40 m (dosud největší dalekohled na světě Gran Telescopio Canarias má zrcadlo velké 10,4 m). Bude složeno ze 798 segmentů, každý o rozměru 1,4 m.
Pro obyvatele české kotliny má ESO ještě jeden nádech. V dnes již pamětné datum 22. prosince 2006 v dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře od 1. 1. 2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Česká republika je tedy členem této organizace, což je velmi příznivé jak pro astronomické aktivity našich astronomů, tak jako velká výzva našim firmám, které by se mohly podílet na vývoji a stavbě velmi velkých teleskopů naší zeměkoule.
V článku byly užity snímky Evropské jižní observatoře (www.eso.org) a Zdeňka Bardona (www.bardon.cz). Další informace o Evropské jižní observatoři najdete na české verzi stránek ESO - www.eso-cz.cz. |
