Celé toto raritní dění je už asi měsíc avizováno na předních serverech NASA, nyní zejména na Spaceweather.com. O co vlastně jde? Jak se Země otáčí kolem Slunce, pohybuje se sluneční kotouč vůči vzdálenému hvězdnému pozadí směrem na východ mezi zvířetníkovými souhvězdími. V rovině ekliptiky (tedy rovině zemské dráhy) se ovšem nacházejí poměrně úhlově nedaleko i planety Sluneční soustavy. Odchylky jejich drah od ekliptiky jsou řádově jen několik málo stupňů, což zajišťuje, že se běžně na obloze promítají v blízkosti slunečního kotouče nad či pod ním. Pochopitelně ale může nastat situace, že planeta je zrovna na své dráze poblíž tzv. uzlů - tedy přechází nad nebo pod ekliptiku a několik dní je velmi blízko ní. To se teď děje s Marsem. Za jiných okolností by to v podstatě nikoho nezajímalo. Jenomže - Mars si vybral tuhle chvíli zrovna v době, kdy se zároveň z našeho pohledu před ním promítá Slunce.
Nejblíže u slunečního kotouče bude 17. dubna, jen asi 0,1° jižně od slunečního okraje. Ještě předtím - zítra 6. dubna - bude jen o 1° severně míjet jasnou Venuši. A v čem tedy tkví ta nepříjemnost? Rudou planetu známe dobře pro úspěšné marsovské mise, které na ní v tuto chvíli probíhají. Právě průchod planety úhlově blízko Slunce znamená pomerně silné narušení komunikace mezi Zemí a marsovskými vozítky. NASA se proto už nyní snaží pro nadcházející období vyslat patřičné příkazy vozítkům předem, aby ztráty v komuninaci byly minimální. Narušení radiového signálu potrvá asi týden...
A kde si můžete celé to představení vychutnat? Přímo na obloze určitě ne - oslnivé Slunce to neumožňuje. Ale veškeré dění zprostředkuje (vlastně už zprostředkovává) americko-evropská družice SOHO, která sleduje Slunce nepřetržitě v několika filtrech. Na její palubě jsou rovněž dvě kamery - LASCO C2 a LASCO C3, které ve dvou jinak velikých zorných polích zabírají okolí Slunce a sledují změny v jeho koróně (ta krásná paprskovitá obálka viditelná při úplném zatmění Slunce).
V obou případech je samotný kotouč Slunce zakryt malým terčíkem, ve kterém je digitálně bílým kroužkem naznačeno, jak veliký je sluneční kotouč schovaný za ním. V okolí pak sledujeme kromě paprskovité koróny i hvězdy v pozadí a v tomto případě i planety. Obvykle se u planet projeví jejich mimořádná jasnost tím, že signál z nich přeteče do vedlejších pixelů a človek tak nevidí jen jasný bod, ale rovněž vodoronou světlou čáru jdoucí jak anténa na obě strany od něj. Snímky jsou dodávány ve velkém - jednou za několik minut, takže obrazy jsou vskutku aktuální. Hezkou internetovou podívanou...
Pro informace z aktuálního dění rovněž navštěvujte Spaceweather.com (anglicky). Kromě snímků se tu občas objeví i odkaz na animaci z posledních snímků SOHO. Blízký průchod Marsu "pod" Sluncem si NASA určitě ujít nenechá...
Převzato: Hvězdárna v Úpici |
