logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Finalisté o nejlepší vědu z Fermiho
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy 2013.04.24 06:20

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Foto: NASA Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.

Až doposud vědci předpokládali, že proces vzniku hmotných hvězd je složitější v důsledku turbulencí a chaotického prostředí uvnitř nové hvězdokupy, kde hvězdy vznikají. Avšak pozorování protohvězdy G35 naznačují, že tato obří hvězda (s hmotností více než 20krát převyšující hmotnost Slunce) vzniká stejně uspořádaným procesem jako hvězdy s hmotností našeho Slunce. Vznik hvězd podobných Slunci chápeme jako jednoduchý symetrický kolaps mezihvězdného oblaku.

„Náš výzkum byl zaměřen na určení hmotnosti skutečně vznikajících hvězd,“ říká Yichen Zhang, University of Florida. Yichen Zhang je hlavním autorem článku o objevu, který byl publikován 10. 4. 2013 v odborném časopise Astrophysical Journal. „Předpokládali jsme, že struktura protohvězdy G35 bude velmi složitá, avšak místo toho jsme zjistili, že je docela jednoduchá, podobně jako stavba kokonů protohvězd s hmotností odpovídající Slunci.“

Pozorování objektu G35 se uskutečnila v roce 2011 pomocí speciální kamery umístěné na palubě létající observatoře SOFIA, což je upravený letoun Boeing 747SP, který může vynést dalekohled o průměru 2,5 metru do výšky přes 13 700 metrů.

Objekt G35 byl ideálním cílem výzkumu, protože se doposud nachází v rané fázi svého vývoje. Ale infračervené světlo přicházející z protohvězdy G35 je tak intenzivní, že bránilo dřívějším infračerveným kosmickým dalekohledům vytvořit detailní snímky. Protohvězda je rovněž zasazena tak hluboko do rodného oblaku, že nemůže být detekována optickými dalekohledy při pozemních pozorováních ve viditelném světle.

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Foto: NASA Při letu vysoko v zemské atmosféře, nad hranicí převážného obsahu vodní páry, která při pozorování ze zemského povrchu blokuje přicházející záření, kamera Faint Object Infrared Camera for the SOFIA Telescope (FORCAST) umožňuje astronomům spatřit, kde je protohvězda G35 ukryta – uvnitř temného, hustého mezihvězdného oblaku prachu. Kamera FORCAST, která je pro tato pozorování mimořádně vhodná, rozlišila jemné detaily a další jasné struktury v oblasti záření nedostupného pro jiné dalekohledy, ať už pro pozemní teleskopy či kosmické observatoře.

„Hmotné hvězdy, ačkoliv velmi vzácné, jsou mimořádně důležité, neboť existují důkazy, že podporují vznik menších hvězd podobných Slunci. A také proto, že na konci svého života vytvářejí a rozhazují do okolí chemické prvky, které jsou základními stavebními bloky pro vznik planet podobných Zemi,“ říká spoluautor objevu James De Buizer, vědecký pracovník Universities Space Research Association (USRA) v Ames Research Center in Moffett Field, NASA, Kalifornie.

Zdroj: spaceref.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 3262x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce