logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Úspěšným přistáním se skončila pátá cesta Číňanů do kosmu 2013.06.27 14:12

Shenzhou 10 krátce po přistání Foto: guardian.co.ukV noci na středu našeho času dosedl do pastvin severní Číny návratový modul lodi Shenzhou 10 se třemi astronauty a uzavřel 15denní misi k čínské orbitální „staničce“ Tiangong 1. Let strávila posádka především technologickými pokusy a vzdělávacími aktivitami pro čínské školáky dole na Zemi. Celkově šlo o další úspěšný krok k vlastní kosmické stanici Číny.

Rok se s rokem sešel a Čína opět podnikla pilotovanou kosmickou misi (na vysvětlenou: předchozí posádku asijská velmoc na oběžnou dráhu vyslala loni v červnu). Božskou loď (překlad názvu „Shenzhou“) s číslem 10 obsadila tříčlenná posádka v následujícím složení: velitel Nie Haisheng (vlastně jediný zkušený člen posádky, zúčastnil se čínské mise Shenzhou 6 v roce 2005), operátor Zhang Xiaoguang a vědecká asistentka Wang Yaping(-ová), druhá čínská astronautka. Na orbit odstartovali 11. června na špici rakety Dlouhý Pochod 2/FG z rampy kosmického centra Jiuquan v poušti Gobi.

Shenzhou 10 během příletu ke stanici Tiangong 1 Foto: Spaceflightnow.comDva dny jim vzala orbitální cesta k hlavnímu cíli mise: čínské orbitální stanici (americké servery hovoří spíše o orbitálním modulu) Tiangong 1 (Nebeský palác), vypuštěné v září 2011 a navštívené již dvěma misemi předtím. Na stanici posádka pobývala mezi 13. a 23. červnem, dva její členové byli ubytovaní přímo v Tiangong a třetí přespával na palubě jejich připojené lodi. Věnovali se především vědeckým experimentům, testování zařízení na podporu životních podmínek na palubě stanice a zkoušení dalších technologií pro dlouhodobé pobyty „tajkonautů“ na oběžné dráze v budoucnu.

O zajímavé zpestření mise se 20. června postarala vědecká asistentka posádky Yapingová – uskutečnila to, na co se jistě ještě minutu po startu raketoplánu Challenger v roce 1986 těšila učitelka Christa McAuliffeová – přednášku pro školáky v přímém přenosu z oběžné dráhy. Do programu se nadšeně zapojilo přes 80 000 škol s miliony studentů a dětí školou povinných z celé Číny a svým svěřencům v živém přenosu ukazovalo astronautku, demonstrující fyziku stavu beztíže na po stanici poletujícím oblečení, balonku, vodě a dokonce i na kolegovi z posádky. Některé děti dostaly dokonce šanci astronautce položit skrze mikrofon dotaz.

Asi úplně nejdůležitější cíl mise přišel na pořad dne 23. června, kdy se loď od stanice odpojila a odletěla do vzdálenosti 140 metrů. Za hodinu a půl dostala její posádka povolení z řídícího střediska zahájit opětovný přílet a spojení se stanicí – tentokrát ale v režimu manuálního řízení lodi. Tento test posloužil ke zdokonalování způsobů setkávání a spojování plavidel na oběžné dráze, což se bude maximálně hodit při stavbě a provozu dvousettunové orbitální stanice, kterou Čína hodlá na oběžné dráze postavit kolem roku 2020.

Přednáška pro studenty z oběžné dráhy Foto: Space.comAsi tři hodiny po opětovném spojení s Tiangongem do něj astronauté znova vstoupili. Po úspěšném vykonání tohoto úkolu jim v rámci videohovoru osobně pogratuloval čínský prezident.

Poté již pomalu přišel čas na cestu domů. Před definitivním uzavřením poklopů mezi stanicí a lodí (25. června ve 23:07 SELČ) posádka poděkovala směrem k Zemi všem lidem, kteří jejich misi pomohli uskutečnit.

Po odletu lodi od Tiangong následoval brzdící zážeh, který loď vykonala bezchybně, a rozdělení modulů, jako u Sojuzu.

Shenzhou je vlastně Sojuzu podobná v mnohém. Skládá se ze tří modulů: orbitálního s hmotností 1500 kg, délkou 2,8 m a průměrem 2,25 m. Servisní modul (3000 kg, délka 3,05 m a průměr 2,8 m) obsahuje dva solární panely o rozměrech sedm na dva metry generující celkově 1,5 kW energie. Je také vybaven pohonným systémem lodi – čtyři hlavní motory a 24 menších manévrovacích plus palivové nádrže s celkově tunou paliva (monomethylhydrazin a oxid dusičitý).

Po separaci modulů pro vstup do atmosféry zůstala posádka v návratovém o délce 2,5 m, průměru 2,52 m a hmotnosti 3240 kg, vybaveném tepelným štítem. Při tomto návratu dotyčný modul splnil svoji úlohu bezchybně.

Návratový modul Shenzhou 10 po přistání Foto: Space.comLoď vstoupila do atmosféry po předem naplánované trajektorii a po prvotní ohnivé fázi návratu dle plánu rozevřela veliký padák. Návratový manévr byl zakončen úspěšným přistáním v provincii Vnitřní Mongolsko na severu Číny, v „okrese“ Siziwang Banner, 26. června v 02:07 SELČ. Následovalo vyproštění posádky záchrannými oddíly. Po usazení do křesel poblíž návratového modulu vypadala posádka zdravě a šťastně (bodejť by ne).

Pěkné video z přistání mise je ke shlédnutí v tomto článku, záznam přednášky z vesmíru na youtube.com.

Krátce po přistání prohlásili představitelé čínské armády misi za plně úspěšnou.

Zdroje:

  Straka Vít   Zobrazeno: 2955x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce