Slunce je v radiovém oboru pozorováno na mnoha observatořích po celém světě. Nejedná se samozřejmě o běžné dalekohledy, ale o radioteleskopy mnoha velikostí a různého technického provedení. V současné době je dokončena nová síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array), kterou vybudovala Evropská jižní observatoř v Chile. Do tohoto projektu je významně zapojena i Česká republika. Konferenci organizuje Astronomický ústav Akademie věd a jeden z organizátorů konference doc. Marian Karlický, je zároveň vedoucím českého uzlu projektu ALMA, který se specializuje právě na Slunce.
Marian Karlický ke konferenci říká: „Když jsme přišli s myšlenkou zorganizovat konferenci CESRA v Praze, odhadovali jsme počet účastníků tak na 60. Zájem kolegů nás ale příjemně překvapil, dorazil dvojnásobný počet lidí. Přestože jde primárně o evropské setkání, díky speciální podpoře se zúčastnilo také hodně astronomů z Číny a Ruska.“
Síť radioteleskopů ALMA byla slavnostně inaugurována letos v březnu a od té doby začínají probíhat prví pozorování. Když přišli čeští vědci v roce 2009 s tím, že by ALMA mohla sledovat také nejbližší hvězdu Slunce, nebyli si ostatní vědci jistí, do jaké míry to bude možné. Dnes je situace jiná, jak přibližuje Marian Karlický: „Ondřejovský uzel projektu ALMA je jediným v Evropě, který je zaměřený na Slunce, takže v tomto směru je velmi významný. V současné době ještě ALMA Slunce dlouhodobě nepozoruje, probíhá pouze testování. Samozřejmě ALMA je zaměřená především na galaxie a jiné astronomické objekty, Slunce je takový vedlejší pozorovací program. Proto potrvá ještě několik měsíců možná i půlrok nebo rok, než bude ALMA v plném provozu, co se týká pozorování Slunce. Technicky jde o velice náročné pozorování. Nám nestačí udělat jeden snímek během dne, my potřebujeme, aby ALMA sledovala Slunce nepřetržitě po dlouhou dobu a s kadencí třeba několika sekund. To je pro nás klíčové.“
 ALMA byla budována mnoho let, ale trpělivost se určitě vyplatí. Jde o jeden z největších a také nejnáročnějších astronomických přístrojů vůbec. Skládá se z 66 antén o průměru 7 a 12 metrů. Podstatné je, že všechny antény dokáží pozorovat současně stejný kosmický objekt. Říká se tomu interferometrie, tedy skládání signálu. Roman Brajša z observatoře na chorvatském ostrově Hvar říká: „ALMA je detektor pro sledování radiového záření na krátkých vlnových délkách. Toto záření bohužel zemskou atmosférou neproniká tak snadno, jako delší vlnové délky, především vodní pára je problémem. Na světě je jen málo míst, kde mohla být ALMA postavena, a nakonec byla zvolena náhorní plošina v chilské poušti Atacama, kde je nesmírně suché prostředí.“
Roman Brajša spolupracuje s Astronomickým ústavem AV už desítky let a díky přístroji ALMA se spolupráce ještě prohloubila. ALMA je mezinárodním projektem především z oblastí Evropy, severní Ameriky a východní Asie. „Je paradoxní, že pozorování Slunce není pro radioteleskopy ALMA vůbec snadné“, dodává Brajša. V noci ALMA sleduje slabě zářící a vzdálené vesmírné objekty a ve dne ji nutíme sledovat to nejjasnější, co na obloze máme. Znamená to z technického hlediska úplně jiný přístup. Proto ještě v současné chvíli ALMA Slunce rutinně nepozoruje. Upřímně ale můžu říct, že všichni účastníci současné konference v Praze se velmi těší, až se to stane. Ukazuje se, že ALMA je pro pozorování Slunce velice dobrým instrumentem, který jistě dosáhne většího rozlišení, než dalekohledy v optickém oboru. |
