 Paulina Šafaříková, rozená Králová, se narodila v Praze 11. 4. 1836 1 jako dcera středoškolského profesora Andrease Krále a Vincentie roz. Kallinové, jež byla dcerou Johanna Kalliny, velkoobchodníka s tabákem v Jindřichově Hradci a jeho druhé manželky Rosine Neuhartové z Českých Budějovic.
Andreas Král byl profesorem latiny a řečtiny na gymnáziu v Praze – Vinohradech. Pocházel patrně se smíšeného manželství, otec byl pravděpodobně Čech, matka byla Němka.
Otec byl vojákem z povolání, dělostřelcem. Andreas byl vychováván německy a také se za Němce považoval. Měl pět dětí: Karla, Theresu, Paulinu, Rosinu a Jaromíra. Z nich s určitostí jen Paulina se považovala za Češku, byla českou vlastenkou. Udržovala kontakty s Vojtou Náprstkem. Naopak Karl byl německý nacionalista a v tomto směru se angažoval politicky na Liberecku. Rovněž Rosina (moje prababička) se považovala za Němku.
Paulina byla jazykově velmi nadaná, ovládala samozřejmě němčinu, dále klasickou řečtinu, latinu, francouzštinu, italštinu a dokonce i angličtinu.
Původně navazovala kontakty s německým důstojníkem Georgem Adolfem Koenigerem, toho si však nakonec vzala její sestra Rosina. Paulina se provdala za prof. Vojtěcha Šafaříka, syna slavisty Pavla Josefa Šafaříka. Byla jeho druhou ženou (jeho první manželka byla Ruska).Vojtěch měl ještě dva sourozence, Vladislava a Svatavu.
Paulina zakoupila blok domů na Vinohradech, naproti vile Gröbe. Tam zřídila hvězdárnu, údajně tehdy největší v zemi.
Vojtěch Šafařík byl význačný astronom, přednášel astronomii na pražské universitě, ale i ve svém domě pro zájemce, zabýval se proměnnými hvězdami, ale hlavním jeho oborem byla chemie 2, kromě toho optika. Povahou byl značně introvertní a zabraný do sebe. Podle tetina vyprávění dokonce byl tak zamyšlený, že při jízdě tramvají ani nepoznal vlastní manželku. Údajně zkonstruoval blíže neurčený optický přístroj; když prý dostal z USA návrh na patentování, tak ho ve zlosti zničil.
Teta se nezmiňovala o nějaké výzkumné činnosti Pauliny, nicméně tato publikovala. V katalogu Moravské zemské knihovny jsou uvedena dvě její díla: William Herschel a jeho sestra Karolina a Z dějin dalekohledu.
Paulina se zasloužila o pojmenování planetky č. 281 Lucretia 3, již objevil vídeňský astronom Palisa, a který tak vyhověl Paulininu návrhu, jímž chtěla uctít památku Karoliny Lucretie Herschelové 4.
Ve stáří byla Paulina stižena sklerózou a byla již dezorientovaná. Když zemřela 30. března l920 1, proslovil nad jejím hrobem nekrolog profesor Nušl.
Hrob manželů Šafaříkových se nachází na Olšanských hřbitovech (pomník kupodivu nenese náboženské symboly), je v majetku města Prahy a je řádně udržován.
Onomastická poznámka: Na přiložené fotografii V. Šafaříka je uvedeno křestní jméno Adalbert. Je to důsledkem nesprávné zvyklosti "překládat " tak do němčiny jméno Vojtěch. Příčinou tohoto omylu je skutečnost, že Adalbert bylo biřmovací jméno sv. Vojtěcha. Skutečný význam jména Adalbert je "vznešený", "skvělý" atp.
Publikované fotografie jsou součástí mého rodinného archivu. Bohužel se v něm, přes množství fotografií Paulíniných příbuzných, její fotografie nenachází nebo nebyla identifikována.
Fotografie skenovala a retušovala Miroslava Kolářová Šulcová (www.kolarovasulcova.cz).
Poznámky:
-
Náhrobek manželů Šafaříkových
-
Katalog Moravské zemské knihovny obsahuje 9 citací Šafaříkových prací, týkajících se převážně chemie.
-
Hvězdářská ročenka 1965, p. 248
-
Sdělení Pauliny v knize William Herschel a jeho sestra Karolina
|
