logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole mlhoviny Kukla
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Rozložení prachu v naší Galaxii 2013.07.09 11:29

Rozložení molekulárního plynu v naší Galaxii Foto: ESA - C. CarreauObjeven doposud neznámý stavební materiál pro vznik nových hvězd v naší Galaxii.

Nově vzniklé hvězdy září velmi intenzivně, jako by přímo volaly: „Hej, podívej se na nás!“ Avšak ne všechny hvězdy v naší Galaxii jsou snadno pozorovatelné. Značné množství hmoty mezi hvězdami – studeného plynného vodíku, z kterého se mohou zrodit nové hvězdy – představuje téměř neproniknutelnou překážku při jejich pozorování.

Nové výzkumy byly uskutečněny pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozovala Evropská kosmická agentura ESA s významnou spoluúčastí NASA. Pozorované infračervené záření těchto „neviditelných“ zásobáren plynu odhalilo jejich polohu i jejich množství. Podobná metoda, jaká se používá k vizualizaci vířivého pohybu průhledné tekutiny, využil tým družice Herschel k sestavení mapy rozložení jinak neviditelného plynného vodíku.

Objev odhalil, že zásoby surového materiálu pro vznik nových hvězd byly doposud příliš podceňovány – sahají mnohem dále od středu Galaxie, než jsme se domnívali.

„Nacházejí se zde obrovské dodatečné zásoby materiálu, který je k dispozici pro vznik nových hvězd. O jeho existenci jsme dosud nevěděli,“ říká Jorge Pineda (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), hlavní autor nového článku o objevu, který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy and Astrophysics.

„Museli jsme se vydat do vesmíru, abychom vyřešili tuto záhadu, protože atmosféra Země absorbuje právě ten druh záření, které jsme chtěli detekovat,“ říká William Langer (JPL), vedoucí vědecký pracovník týmu observatoře Herschel, zaměřeného na vytvoření mapy zachycující rozložení plynu. „Potřebovali jsme detekovat daleké infračervené záření k určení polohy těchto plynných oblaků. Tato pozorování mohl realizovat výhradně kosmický dalekohled Herschel.“

Hvězdy vznikají z plynných oblaků tvořených molekulami vodíku. Prvním krokem k vytvoření hvězdy je dostatečné stlačení plynu, kdy dochází ke spojování přítomných atomů a k vytváření molekul. Na začátku procesu je plyn značně rozptýlený, avšak v důsledku působení gravitace a někdy i jiných dostředivých sil, se plyn shlukuje a zvyšuje se jeho hustota. Když je oblak vodíku dostatečně hustý, zažehnou se termojaderné reakce – zrodila se hvězda, která září vlastním světlem.

Zásobárny plynného vodíku pro vznik nových hvězd Foto: ESA/NASA/JPL-CaltechAstronomové zkoumající hvězdy chtějí pokračovat ve výzkumu a porozumět tomu, jak z hvězdného batolete, na jehož počátku je molekulární mračno, nakonec vznikne plnohodnotná žhnoucí koule. K tomu je nutné zmapovat rozložení hvězdného vodíkového paliva napříč naší Galaxií. Bohužel, většina molekulárního vodíku ve vesmíru je příliš studená, a tudíž nezáří v oboru viditelného světla. Proto jej nemůžeme pozorovat obyčejnými dalekohledy.

V posledních desetiletích se astronomové zaměřili na hledání molekul oxidu uhelnatého, který se ve vesmíru vyskytuje ruku v ruce s molekulami vodíku a odhaluje tak jejich polohu. Avšak i tato metoda má svá omezení. V oblasti, kde je plyn zrovna na počátku vytváření rezervoáru – nejranější etapy vzniku plynného oblaku – žádný oxid uhelnatý se zde nenachází.

„Ultrafialové záření rozbíjí molekuly oxidu uhelnatého,“ říká William Langer. „V prostředí mezi hvězdami, kde je tento plyn velmi řídký, není dostatek prachu, který by ochránil plynné molekuly před jejich rozbitím působením ultrafialového světla.“

Odlišný stopař – ionizovaný uhlík – však setrvává v těchto velkých, ale relativně prázdných oblastech a může být využit k objevení molekul vodíku. Astronomové pozorovali ionizovaný uhlík z kosmického prostoru (pomocí astronomických družic) již dříve, avšak kosmická observatoř Herschel vůbec poprvé umožnila sestavit mimořádně kvalitní mapu rozložení vodíku a jeho množství napříč naší Galaxií.

„Díky vysoké citlivosti kosmického dalekohledu Herschel můžeme od sebe oddělit materiál pohybující se různou rychlostí,“ říká Paul Goldsmith (NASA, JPL), spoluautor vědecké práce. „Nakonec jsme získali celkový obraz rozložení materiálu dostupného pro tvorbu budoucích generací hvězd.“

Zdroj: www.nasa.gov a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 2898x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce