Začneme optimisticky: jako již definitivní fakt můžeme brát to, že hrůzná havárie nijak zásadně nepoškodila infrastrukturu kosmodromu Bajkonur a nepřišly žádné zprávy o zdravotních újmách personálu, zde bych hovořil o velikém štěstí.
Společnost International Launch Services, provozovatel nosiče Proton na komerčním trhu dopravních služeb na oběžnou dráhu (nešťastný start byl však misí pro ruskou vládu), vydala před týdnem prohlášení, v němž uvádí, že vyšetřování ruské státní komise běží na plné obrátky. Telemetrická data odeslaná letové kontrole raketou i pozemními systémy, byla převedena do Moskvy k pečlivé analýze experty. Protože k havárii došlo krátce po startu, vyšetřování se soustředí na průběh předstartovních sekvencí a prvních fází letu.
„Vyrojilo se mnoho zvěstí a spekulací o příčině havárie na internetu i v dalších zdrojích a dost možná, že i Vy máte vlastní nápady či otázky. Ruská státní komise havárii vyšetří a časem zveřejní své výsledky.“ Tak praví tiskové prohlášení ILS. Zpět do provozu se raketa Proton může vrátit teprve poté, co ruská komise dokončí vyšetřování a zveřejní jeho výsledky, které budou následně probrány komisí ILS – zákazníky společnosti, technickými experty a lidmi z pojišťovny – za účelem zabránění podobných selhání v budoucnu. Pak se teprve začnou plánovat další mise Protonů.
ILS odhaduje, že výsledky ruské státní komise by mohly být k mání s trochou štěstí koncem července.
 A tak zůstává velkou neznámou datum startu evropské družice pro přenos televizního vysílání ASTRA 2E, která měla započít 15letou misi na geostacionární oběžnou dráhu (cca 36 000 km vysoko; oblet Země zde trvá 24 hodin, tudíž družice je stále nad stejným místem zemského povrchu) startem na špici rakety Proton 21. července. ASTRA zůstává dlouhodobě uskladněna na Bajkonuru a tým techniků, zajišťující její misi, byl poslán domů.
Plavidlo o hmotnosti 6020 kg při startu bylo vyrobeno ve Francii pro firmu SES z Lucemburska a má zajišťovat přenosové služby pro Evropu, Afriku a Střední Východ z bodu nad oblastí zemského povrchu o východní délce 28,2 stupně.
„Naší prioritou v ILS je bezpečnost a jsme rádi, že vám můžeme oznámit, že všechen personál, zajišťující misi ASTRA 2E byl (při havárii) v bezpečné vzdálenosti na místě vyhrazeném pro ILS, a všichni jsou v pořádku. Navíc nám bylo řečeno, že nedošlo k žádným zraněním či postižením ruského a kazašského personálu kosmodromu… Satelit ASTRA 2E je rovněž v pořádku a byl připraven k uskladnění. Ještě nebyl natankován,“ pokračuje prohlášení International Launch Services.
Byť to ještě není definitivním výsledkem, vyšetřovatelé z ruské státní komise, probírající se troskami rakety, našli něco, co by mohlo leccos vysvětlit. Několik kriticky důležitých navigačních senzorů na palubě rakety totiž bylo nainstalováno vzhůru nohama!
9. července vyšetřovatelé našli v troskách něco, co je bodlo do očí – některé navigační senzory hranatého tvaru, mající šipečku, která má směřovat ke špici rakety, byly touto šipkou otočeny dolů, tedy o 180 stupňů jinam. Havárie tedy mohla proběhnout takhle: řídící počítač vzlétající rakety dostával chybné informace o její pozici a tuto domnělou chybu, vyrobenou špatně fungujícími senzory, se snažil napravit náklonem nosiče. Protože však chyba byla pouze ve vnímání senzory, korektivní náklon se stal raketě osudným a nadobro ji vyvedl z kontroly nad sebou samou.
Stopy po viníkovi přivedly komisi k mladému technikovi z moskevské továrny GKNPT Kruničev, zodpovědnému za instalaci senzorů. Abychom však neházeli všechnu vinu na něj, toto zjištění také ukázalo, že ani v dotyčné továrně, ani při následných testech rakety a ani před startem na Bajkonuru prostě nikdo senzory nezkontroloval, data z testu systémů nosiče vadnou instalaci ukázat nemohla, protože zdánlivě senzory fungovaly. Mladý technik chybu zřejmě udělal, systém kontroly kvality ale také.
 Průzkum trosek rakety odhalil, že senzory, zapojené do modulů s označením BDG, které měly na starost zaznamenávání pohybu vzhůru, byly instalovány správně, nicméně všechny tři moduly se senzory BDG, které kontrolovaly pohyb ve třech osách letu, byly otočeny o oněch osudných 180 stupňů. Protože chybně byly nainstalovány všechny tři soustavy senzorů, řídící počítač Protonu nedokázal rozpoznat, že dostává chybná data.
Zarážející také je, že špatná instalace musela vyžadovat velké fyzické úsilí technika, což mohlo samo o sobě někoho "trknout".
Vyšetřovatelé na základě těchto skutečností zkontrolovali již vyrobené Protony a přednostně ty, které již jsou na Bajkonuru, stejnou anomálii však neobjevili.
Předešlá fakta v žádném případě ale nepovažujme za definitivní příčinu havárie, jde pouze o zajímavost z průběhu vyšetřování, jehož konec teprve přinese nějaké definitivní závěry, na které si musíme ještě alespoň nějaký ten týden počkat.
Zdroje:
|
