logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole mlhoviny Kukla
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Nové důkazy existence oceánu na Marsu 2013.07.24 09:21

Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Foto: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.

„Vědci dlouho předpokládali, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou vyschlým dnem oceánu, avšak doposud neobjevili žádné přesvědčivé důkazy pro tento předpoklad,“ říká Mike Lamb, odborný asistent geologie na Caltech a spoluautor článku popisujícího výsledky výzkumu. Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research.

„Ačkoliv nové objevy mají daleko k důkazu existence dávného oceánu na Marsu, poskytují tomuto předpokladu doposud největší podporu,“ říká Roman DiBiase, postgraduální student na Caltech a hlavní autor článku.

Popis k následujícímu obrázku:

Říční delta na Marsu a na Zemi Foto: DiBiase et al. a USGS/NASA Landsat Porovnání „exhumované“ delty v sedimentárních horninách na Marsu (Aeolis, levá polovina obrázku) se současnou deltou řeky Selenga, která se na Zemi vlévá do jezera Bajkal (Rusko). Na stínovaném obrázku vlevo je znázorněn vyvýšený, rozvětvený a laločnatý vzhled dávné řeky v oblasti Aeolis Dorsa na planetě Mars. Terén je interpretován jako odolné depozity v korytech, která vytvářela pradávnou deltu.

Větší část severní polokoule Marsu tvoří rovinaté nížiny o nižších nadmořských výškách než na polokouli jižní, a tak se zdá být podobná oceánským pánvím vytvořeným na Zemi. Hranice mezi nížinami a hornatým terénem by tvořila pobřežní linii hypotetického oceánu.

Vědci z Caltech použili nové snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a na nich studovali oblast o rozloze 100 kilometrů čtverečních, která se rozprostírá vpravo od bývalého pobřeží. Dřívější družicové snímky ukázaly, že tato oblast – část velkého regionu s názvem Aeolis Dorsa, která se nachází zhruba 1000 km od kráteru Gale, kde nyní provádí výzkum pojízdná laboratoř Curiosity – je pokryta útvary podobnými brázdám, nazývanými inverzní říční koryta (inverted channels).

Popis k následujícímu obrázku:

Poloha oblasti Aeolis Dorsa na Marsu Foto: DiBiase et al.Celkový pohled na mapu ukazující oblast výzkumu s názvem Aeolis Dorsa (je vyznačená hvězdičkou). Hranice tak odděluje vyvýšený terén pokrytý krátery (v dolní části obrázku) od relativně hladké nížiny, která byla dlouho pokládána za obdobu oceánské pánve na Zemi. Oblast Aeolis Dorsa (vyznačena tečkovaně) odhaluje rozsáhlé sedimenty obsahující četné vyvýšené brázdy, které jsou interpretovány jako inverzní říční koryta.

Tato inverzní říční koryta vznikala tak, že materiál podobný hrubému štěrku a drobným kamenům byl v průběhu času unášen řekami a ukládán v níže položených oblastech. Jakmile řeka vyschla, jemný materiál – menší zrníčka jílu, prachu a písku – podél toku řeky erodoval a byl odnášen pryč, přičemž zde zůstal jen navrstvený hrubozrnný materiál. Tyto zbývající sedimenty dnes pozorujeme jako vyvýšeniny, které sledují tok dávných řek.

Snímky, bez kterých by nebyla tato zajímavá krajina objevena, vědci získali pomocí kamery HiRISE na palubě kosmické sondy MRO. Pořízením snímků z různých míst oběžné dráhy bylo možné sestavit trojrozměrné obrazy (stereo snímky), které umožnily vědcům určit topografii marťanského povrchu. Kamera HiRISE je schopna rozlišit na povrchu Marsu útvary o délce 25 cm a zmapovat výškový profil s rozlišením jednoho metru.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4742x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce