Česká astronomická společnost

Proč oblasti tmavé oblohy?

S rozvojem umělého osvětlení a rapidním nárůstem světelného znečištění v celém světě začala být poměrně vzácná místa, kde lze spatřit noční hvězdnou oblohu v její plné kráse. Toho si jako první samozřejmě všimli astronomové, kteří zjistili, že jejich strategie „vyjet za dobrými pozorovacími podmínkami mimo město“ přestává fungovat. Když se dnes ze svého města vzdálíte natolik, aby jeho světlo nerušilo pohled na oblohu, již máte na dohled několik dalších zářících měst a vesnic. Právě proto začaly vznikat oblasti tmavé oblohy, s cílem chránit před světelným znečištěním místa s dosud zachovalým nočním prostředím a dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

V různých zemích mají oblasti tmavé oblohy různou podobu – od jednoduchého prohlášení několika lidí, kteří jsou přesvědčeni o místních dobrých pozorovacích podmínkách, až po oficiálně uznávané oblasti s právně závaznými předpisy pro osvětlování, propracovaným systémem ochrany území a vlastní profesionální správou. Taková roztříštěnost je samozřejmě matoucí a prezentaci myšlenky ochrany nočního prostředí na veřejnosti zrovna nepřispívá. Proto Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA), která představuje světovou autoritu v oblasti ochrany nočního prostředí, vypracovala program International Dark-sky Places, ve kterém definovala několik mezinárodně uznávaných kategorií ochrany území. Společným rysem je požadavek na splnění jistých minimálních kritérií pro uznání statusu oblasti tmavé oblohy v dané kategorii. Pojďme se na tyto kategorie podívat blíže.

1. Komunita (International Dark-sky community): město, obec, nebo jiná právně podložená jednotka samosprávy, která projevuje výjimečný zájem a snahu o zachování noční oblohy prostřednictvím vzdělávání a osvěty, závazných pravidel pro šetrné venkovní osvětlování a je v tomto úsilí podporována místními obyvateli. První mezinárodní dark-sky komunitou se stalo město Flagstaff v Arizoně (USA) s téměř 60 tisíci obyvatel, v současnosti existují na světě celkem 4 oblasti s tímto statusem.

2. Park (International Dark-sky Park): národní park, chráněné území, nebo jiná veřejně spravovaná oblast, kde je potlačeno světelné znečištění a kde je přírodní tma považována za důležitou přírodní, krajinotvornou, kulturní a naučnou hodnotu. Jsou stanoveny 3 stupně parků tmavé oblohy – zlatý, stříbrný a bronzový, podle kvality noční oblohy. Prvním mezinárodním parkem tmavé oblohy se stal v roce 2006 Natural Bridges National Monument v Utahu (USA), známý svými skalními mosty. Do dnešního dne byl status parku udělen celkem 11 oblastem na světě.

3. Rezervace (Interntional Dark-sky Reserve): území pod veřejnou nebo soukromou správou, které se vyznačuje výjimečnou kvalitou a zachovalostí nočního prostředí a hvězdné oblohy a které je chráněno pro svoje vědecké, přírodní, kulturní, historické a naučné hodnoty. Tyto hodnoty jsou sdíleny s obyvateli širokého okolí jako zdroj poznání, zábavy a ekonomických příležitostí. Území se skládá z jádrové oblasti splňující požadavky na tmavost oblohy, zachovalost nočního prostředí a periferní oblasti, která chrání jádrovou oblast a zároveň z této ochrany sama profituje. Rezervace je založena na partnerství a spolupráci veřejných a soukromých subjektů, které uznávají hodnoty zachovalého nočního prostředí a podílejí se na jeho ochraně před světelným znečištěním prostřednictvím regulace, závazků, smluv a dlouhodobého plánování. Jsou stanoveny 3 stupně rezervací tmavé oblohy – zlatý, stříbrný a bronzový, podle kvality noční oblohy v jádrové oblasti. První rezervací tmavé oblohy se v roce 2008 stal Mont Megantic v Quebecu (Kanada), dnes má tento status 5 oblastí na světě.

Získání statusu mezinárodní komunity, parku nebo rezervace tmavé oblohy není jednoduché. Podmínky jsou poměrně přísné a celý proces náročný, nicméně oceněné lokality tím získávají skutečně pádný doklad své výjimečnosti a pak je již jen na nich, zda toho dokáží patřičně využít např. k lákání návštěvníků.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

V ČR existují 2 oblasti tmavé oblohy – Jizerská a Beskydská, které sdílejí myšlenku ochrany na místní poměry výjimečně tmavé oblohy a jejichž posláním je šířit osvětu v oblasti problematiky světelného znečištění a ochrany před ním. Obě oblasti vznikly společnou deklarací několika organizací, které mají k problematice či danému území regionu nějaký vztah. Nejsou nijak právně zakotvené, myšlenky obsažené v ustavujících memorandech nelze nijak vymáhat a jejich existence neklade na místní obyvatele, podnikatele a samosprávu žádné požadavky ani omezení. Oblasti nejsou uznány v žádné z kategorií IDA a v současné době ani nejsou podnikány kroky k získání takového titulu. Zajímavostí a světovým unikátem je, že obě oblasti jsou přeshraniční, tzn. že zasahují na území více států.

Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) byla založena na podzim roku 2009 u příležitosti Mezinárodního roku astronomie z iniciativy Astronomického ústavu Univerzity ve Wroclawi, ke které se následně připojily další organizace z Česka a Polska. Oblast zaujímá rozlohu 75km² a leží v téměř neobydlené části Jizerských hor na Česko-Polské hranici a zasahuje na území 2 obcí. Účelem oblasti je především informování veřejnosti a také ochrana místního nočního prostředí, kterého využívají amatérští astronomové z regionu. Tmavost oblohy a pozorovací podmínky jsou na poměry ČR velmi dobré, významnou roli zde hraje nadmořská výška a také odstínění velkých měst na jihu hradbou Jizerských hor. Na Bortleho stupnici tmavosti oblohy se JOTO pohybuje na úrovni stupně 4, dlouhodobě monitorovaný zenitový jas oblohy kolísá mezi 21,0 až 21,7 MSA v závislosti na roční době a meteorologických podmínkách. V oblasti se několikrát ročně konají astronomicky zaměřené akce spojené s přednáškami a pozorováním pro veřejnost, návštěvníky informují hraniční a informační cedule a celá oblast se těší zájmu médií. Z české strany se na dění v oblasti podílí zejména Klub astronomů Liberecka a Astronomický ústav AV ČR.

Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) byla po dobrých zkušenostech z Jizerek založena na jaře roku 2013 z iniciativy skupiny mladých lidí realizujících projekt v oblasti světelného znečištění podpořený nadačním programem Thing Big. Ke spolupráci byly přizvány organizace se vztahem k oblasti z Česka a Slovenska, které podepsaly zakládající memorandum. Rozloha oblasti nacházející se na území CHKO Beskydy a CHKO Kysuce je 308km², přičemž zasahuje do katastru 12 obcí. Kvalita oblohy a pozorovací podmínky jsou zde velmi dobré, zejména s ohledem na blízkost průmyslových aglomerací Ostravska a polského Slezska, kde je situace naopak jedna z nejhorších v Evropě. Za dobrých podmínek se zde tmavost oblohy pohybuje na stupni 3-4 Bortleho škály s průměrným zenitovým jasem ~21,3MSA. I v BOTO je hlavním cílem informovat veřejnost a ochrana nočního prostředí. Návštěvníci oblasti jsou na její existenci upozorněni hraničními cedulemi, jsou zde pořádány astronomicky zaměřené akce pro širokou veřejnost, po regionu je umístěna sada tematicky zaměřených geocachí a také tu funguje automatická stanice monitorující jas oblohy a zároveň snímající průlety meteorů.

Přestože u nás máme 2 oblasti tmavé oblohy, což na tak malou zemi, jakou jsme, není vůbec špatné, skutečná ochrana noční oblohy ve smyslu praktických opatření je teprve na samém začátku. Kromě toho jsou i další tmavá místa, která by si zasloužila pozornost astronomické komunity a také zapojení profesionálních orgánů ochrany přírody v této oblasti je prozatím spíše symbolické. Je však na místě hledět do budoucna s optimismem. V současné době probíhá projekt mapující stav nočního prostředí v národních parcích ČR, jehož součástí je i prezentace problematiky a výsledků příslušným institucím. Velmi povzbudivý je např. přístup NP Podyjí, který se k ochraně nočního prostředí staví poměrně aktivně. Zajímavá iniciativa se rodí také v západních Čechách, kde se rýsuje možnost ustavení další oblasti tmavé oblohy. Možná se tak jednou dočkáme situace, kdy nebude ochrana tmy a hvězdné oblohy jen zvláštní kuriozitou do sobotní přílohy novin a kdy návštěva oblasti tmavé oblohy bude běžnou alternativou jak strávit volný víkend.

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.