Pátrání po metanu (molekula vzniklá svázáním atomu uhlíku se čtyřmi vodíky) na Marsu je pro vědce velmi důležité z jednoho prostého důvodu: dvě nejpravděpodobnější cesty jeho uvolňování do atmosféry představují činnost mikroskopických organismů (mimozemský život) či geologickou (např. sopečnou) aktivitu. Oba objevy by znamenaly slušnou revoluci ve výzkumu Marsu a sluneční soustavy vůbec.
Proto byli vědci pořádně napnutí, když pozorování Marsu pozemními teleskopy a výsledky evropské sondy Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Rudé planety, ukázaly lokální zásoby metanu o koncentraci až 45 částic na miliardu. Prvně byl metan na Marsu detekován pozorováním ze Země v roce 2003, další pozorování však ukázala, že do roku 2006 metan téměř úplně vymizel, vědce to vedlo k domněnce, že jeho koncentrace se může měnit s ročními obdobími na Marsu.
 Všichni tak byli nesmírně zvědaví na odpovědi od mise Curiosity, jejíž rover nese nastavitelný laserový spektrometr, nabízející stokrát lepší spektrální rozlišení než jakýkoli přístroj zapojený kdy do řešení metanové otázky na Marsu. Curiosity se také do této práce pustil již brzy po svém přistání v kráteru Gale v srpnu 2012. Od října 2012 do letošního června přístroj SAM (Sample Analysis at Mars; největší z deseti vědeckých aparatur Curiosity) celkem šestkrát „nasál“ marťanský vzduch a prohnal jej komůrkou prosvícenou infračervenými lasery, aby prozkoumal chemické složení plynu.
Výsledky byly doslova ubohé: koncentrace metanu ve vzorcích nepřesahovala 1,3 částice na miliardu. Data z Curiosity tak byla doslova nekompatibilní s těmi dřívějšími, i když je vztáhneme globálně na celý Mars.
„Bylo by nesmírně vzrušující metan najít, ale našim měřením plně věříme,“ řekl Chris Webster z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, spadající pod NASA. „Měřili jsme od marťanského jara do pozdního léta, ale metan jsme prostě neobjevili.“
Další odborníci dodávají, že ale nejde o definitivní „pohřeb“ možného života na Marsu. Snížení pravděpodobnosti dnešní existence na Rudé planetě se týká pouze jednoho typu mikroorganismů. Na Zemi totiž známe vícero forem života, které metan neprodukují.
 „Neznáme žádný způsob, jak by mohl metan z atmosféry zmizet tak rychle,“ prohlásil Sushil Atreya z University of Michigan. „Metan je vytrvalý. V atmosféře Marsu by vydržel stovky let. A když není cesta, jak ho z ovzduší odstranit rychleji, naše měření ukazují, že do atmosféry Marsu není dodáváno větší množství metanu, ať už geologickým, biologickým mechanismem či rozpadem organických látek, které sem byly dopraveny při pádech meteoritů nebo meziplanetární hmoty, vlivem ultrafialového záření ze Slunce.“
Curiosity však ještě s metanem neskončil. Vědci plánují další pátrání po metanu, aby si potvrdili své nynější závěry, a chystají se ho hledat i v opravdu mizivých koncentracích pod jednu částici na miliardu.
Curiosity je na postupné cestě k hlavnímu cíli své mise: pět kilometrů vysoké hoře Aeolis Mons, jejíž geologické vrstvy by měly ukrývat přehledné záznamy o historii Marsu. Curiosity od velehory dělí ještě asi osm kilometrů a dorazit by k ní měl v dubnu.
Zdroje:
|
