Proxima Centauri se nachází ve vzdálenosti 4,24 světelného roku od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Ačkoliv je na snímku velmi jasná, přesto při pohledu pouhým okem není viditelná. Její průměrná svítivost je velmi nízká, rovněž její průměr je poměrně malý ve srovnání s jinými hvězdami. Její hmotnost dosahuje pouze 1/8 hmotnosti Slunce. V roce 1915 ji objevil skotský astronom Robert Innes.
Nicméně za určitých okolností může její jasnost vzrůst. Proxima Centauri je známa jako „vybuchující“ hvězda, což znamená, že vzestupné proudy uvnitř hvězdy mohou způsobovat nepravidelné a dramatické změny její jasnosti. Konvektivní procesy nejen že mají na svědomí vznik oslnivých záblesků světla, ale v kombinaci s dalšími faktory to znamená, že Proxima Centauri má před sebou ještě dlouhý život. Astronomové předpokládají, že tato hvězda (typu červeného trpaslíka) může setrvávat ve fázi středního věku – což v astronomické terminologii znamená, že se bude nacházet na „hlavní posloupnosti“ hvězd – po dobu dalších 4 biliónů roků, což je přibližně 300krát déle, než je současné stáří vesmíru.
Pozorování byla provedena pomocí kamery Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Proxima Centauri je ve skutečnosti součástí trojitého hvězdného systému (trojhvězdy) – její dva větší průvodci (Alfa Centauri A a Alfa Centauri B) se nacházejí mimo část oblohy zachycené na snímku.
Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons směřující k Plutu se pohybuje rychlostí zhruba 60 000 km/h. Ke svému cíli dolétne za více než 9 let (v polovině roku 2015). K Proximě Centauri by stejnou rychlostí letěla sonda 78 000 roků.
Na základě pozorování pomocí HST bylo zjištěno, že Proxima Centauri směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících kolem nejbližší hvězdy. Kromě toho budou astronomové schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka. Proxima bude přecházet téměř přesně před slabými hvězdami pozorovatelnými pouze velkými dalekohledy v říjnu 2014 a v únoru 2016.
Alfa Centauri A+B
Hvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B představují dvojhvězdu, jejíž složky dělí vzájemná vzdálenost pouze 23krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce (tj. 23 astronomických jednotek AU). Je to jen nepatrně více než vzdálenost planety Uran od Slunce.
 Dvojhvězda Alfa Centauri A+B je od Slunce vzdálena 4,365 světelného roku. Je tedy pouze nepatrně dále než Proxima. Společně vytvářejí trojhvězdný systém, v němž Proxima krouží kolem zbývající dvojhvězdy s dobou oběhu více než 500 000 roků ve vzdálenosti přibližně 15 000 AU.
Hvězdy A+B oběhnou navzájem kolem sebe (kolem společného těžiště) jednou za 80 roků. Alfa Centauri A je v porovnání se Sluncem o něco hmotnější a jasnější, zatímco Alfa Centauri B má hmotnost o něco nižší.
Evropští astronomové objevili planetu, která obíhá v nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. „Naše pozorování byla prováděna v období delším než 4 roky. Odhalili jsme sice slabý ale reálný signál pocházející od planety, která obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B jednou za 3,2 dne“, říká Xavier Dumusque (Centro de Astrofisica da Universidade do Porto, Portugalsko).
Nově objevená planeta s hmotností jen o málo větší než Země obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 6 milionů km, tedy mnohem blíže než Merkur kolem Slunce ve Sluneční soustavě.
„Jedná se o první planetu s hmotností podobnou Zemi, která byla nalezena u hvězdy slunečního typu. Její oběžná dráha je však velmi blízká a planeta musí být příliš horká pro život,“ dodává Stéphane Udry z univerzity v Ženevě. „Může to však být pouze jedna planeta z mnoha v celé soustavě.“
Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
