Sonda v sobotu započala svůj sestup na povrch z nízké lunární oběžné dráhy, které dosáhla po příletu od Země osm dní předtím a kterou postupně snižovala. Její hlavní motor s regulovatelným tahem se postaral o zpomalení kosmické družice z kruhové rychlosti okolo Měsíce (cca 1,7 km/s, nebo také asi 6 000 km/h) až na téměř přistávací nulu. Čchang’e 3 zastavila svůj sestup na chvilku ve výšce necelých 100 metrů nad lunárními kameny, aby automatický systém, který pomocí laserových a radarových senzorů dodával počítači sondy, řídícímu přistávací manévr, informace o výšce a povaze terénu dole, zkontroloval, že místo, kam sonda míří, nechystá žádné překvapení typu veliké balvany či strmé svahy. Sonda po ujištění sestup obnovila.
Sestup definitivně skončil asi 3 – 4 metry nad Měsícem, kde sonda vypnula motor a se spolehnutím na šokové absorbéry, kterými jsou vybaveny její čtyři přistávací „nohy“, de facto dopadla na povrch Měsíce (ostatně, snad žádné přistání na jakémkoliv kosmickém tělese není úplně hladké, astronauti programu Apollo by také mohli vyprávět).
Sestup včera vysílala živě například čínská státní televize CCTV. Letoví kontroloři v řídícím středisku mise v Pekingu po ohlášení bezpečného přistání celkem pochopitelně po chvílích napětí propukli v mohutný aplaus. O několik minut později sonda vyklopila své solární panely. Totiž, přistávací modul Čchang’e 3 neslouží pouze jako dopravní prostředek pro „čínský Lunochod“, ale bude na povrchu Měsíce fungovat až jeden rok a plnit vlastní vědecké úkoly, třeba sledovat Zemi a další objekty ultrafialovým teleskopem.
 Není bez zajímavosti, že Evropská kosmická agentura, poskytující Číně při této misi podporu co se týče zaměřování Čchang’e 3 a přenášení signálu pomocí svých obřích pozemních antén, nezklamala nejlidnatější zemi ani při kritickém přistávacím manévru: sledovací stanice ESA poblíž Perthu v Austrálii zachycovala a přenášela signál ze sondy během přistávání a poskytovala navigační podporu. Další stanice ESA, pro změnu ve Španělsku, přebrala službu pár hodin po přistání.
Sonda po přistání vypustila na měsíční povrch zbytky paliva z nádrží přistávacího motoru. Samotné přistání se uskutečnilo 14. prosince ve 14:11 SEČ. V řídícím středisku v Pekingu již byl pokročilejší sobotní večer. Dle Číny může vzít až několik dní, než se řídícímu středisku podaří určit přesnou lokalizaci sondy na měsíčním povrchu. Prvotní odhady hovoří o přistání na bodě o souřadnicích 44,12 stupně severní šířky a 19,51 stupně západní délky. Lokalizace má být v nejbližších dnech ještě upřesněna.
Záznam přistání, jak jej živě vysílala čínská státní televize; vpravo podrobnější záznam z webu NASAWatch:
 Cca 7 hodin po přistání na Měsíci, konkrétně asi ve 21:35 SEČ, následoval výsadek šestikolového roveru do měsíčního prachu. Vyslání příkazu k vysazení roveru ze Země bylo následováno aktivací roveru energií ze solárních článků přistávacího modulu a jeho vyjetím ven po rampičce podobné malému žebříku. Jutu poté navázal vlastní spojení se Zemí. Jutu den po přistání čekaly příkazy objet z poloviny přistávací sondu a pořídit její fotografie s tím, že tento akt bude vzájemný a proběhl v neděli brzy ráno našeho času.
Půldruhého metru vysoké vozítko s hmotností 140 kilogramů má na Měsíci fungovat asi tři měsíce a odjet řádově kilometry od místa výsadku po dně Duhové zátoky, kterou před miliardami let vyplnila čedičová láva a ztuhla zde. Rover má posílat na Zemi 3D fotky z povrchu Měsíce, měřit složení kamenů a půdy či pomocí speciálního radaru zkoumat struktury až 100 metrů pod povrchem Měsíce.
Takže držme vozítku palce a těšme se na 3D obrázky z Měsíce! Čínský lunární program nás ale ještě má čím překvapit. Roku 2017 má dle představitelů čínského kosmického programu odstartovat sonda Čchang’e 5, která se má z Měsíce také vrátit se vzorky hornin. Čínští vědci také zkoumají možnosti budoucích pilotovaných výprav směr Měsíc.
Zajímavé věci najdeme i v minulosti: čínská sonda Čchang’e 2, vypuštěná v říjnu 2010, se věnovala zkoumání Měsíce z jeho oběžné dráhy (detailně mapovala také přistávací plochu užitou včera) a Měsíc poté opustila, aby se stala první čínskou meziplanetární sondou a v prosinci 2012 poslala na Zemi první detailní foto asteroidu Toutatis.
Zdroje:
|
