logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Rovnodennost: Analema nad Callanish Stones
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Záhada jezera Ligeia Mare na Titanu 2013.12.17 11:54

Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Foto: NASAPředstavte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.

Největší měsíc planety Saturn je záhadné těleso velikosti planety Merkur. Je to jediný měsíc ve Sluneční soustavě, který je obklopen hustou atmosférou se silnou vrstvou oranžové mlhy. Je jediným velkým tělesem kromě naší Země, na jehož povrchu se vyskytují jezera kapalné látky. Avšak je tady jeden velký rozdíl: na ledovém Titanu nemůže existovat kapalná voda – zdejší moře a jezera jsou zaplněna kapalnými uhlovodíky, jako je například metan a etan. Vzhledem k jejich vlastnostem je hladina zdejších rezervoárů velmi hladká.

Již dřívější radarové mapy sestavené na základě pozorování sondou Cassini (NASA) odhalily, že největší jezero na jižní polokouli Titanu – Ontario Lacus – je mimořádně hladké. Výška jeho „mořské hladiny“ kolísá méně než o 3 mm. Nejnovější závěry pozorování sondou Cassini publikované na konferenci American Geophysical Union v San Franciscu ukazují, že nádrž Ligeia Mare v blízkosti severního pólu Titanu má povrch ještě hladší. Pokud na jeho povrchu vznikají vlnky, pak nejsou vyšší než jeden milimetr!

„To je mimořádně zajímavý poznatek, protože je známo, že v blízkosti rovníku se na Titanu vytvořily nádherné až 100 metrů vysoké duny, k čemuž je potřeba velmi silný vítr,“ říká Alexander Hayes (Cornell University, Ithaca, New York). Jeho vědecký tým nyní vyvíjí modely, které by vyřešily problém, proč vítr vytváří duny, ale nevytváří vlny na hladině jezer.

Jsou příčinou sezónní změny?

Pozorovaná hladkost hladiny jezera může být sezónní zvláštností, přinejmenším pro oblast Ligeia Mare, jak předpokládá Linda Spilker, vědecká pracovnice projektu. Jeden rok na Titanu odpovídá 30 pozemským rokům, což znamená, že kosmická sonda Cassini pozorovala tuto oblast během dlouhé zimy na severní polokouli Titanu. Avšak brzy zde začne jaro.

Jezera na severní polokouli Titanu Foto: NASA „V příštích několika letech vstoupíme do nejnapínavějšího období, pokud se týká počasí na Titanu,“ říká Linda Spilker. „Co přinesou příští roky, až se bude do oblasti severního pólu Titanu přibližovat léto a Slunce bude stoupat stále výš na zdejší obloze? Budou se jezera vypařovat a vysychat, nebo se naopak budou zaplňovat, když začne pršet kapalný metan? Bude vát silný vítr vytvářející na jezerech větší vlny?“

Mimořádná hladkost jezera v blízkosti severního pólu není známa pouze z posledních pozorování Titanu sondou Cassini. Dříve se předpokládalo, že Ligeia Mare může být převážně tvořeno kapalným etanem. Avšak pozorování pomocí radaru byla schopna proniknout až na jeho dno. Ukázalo se, že zdejší kapalina je neočekávaně průhledná a čistá. Tyto výsledky rovněž ukazují, že jezero je především zaplněno kapalným metanem, hlavní složkou zemního plynu.

„Měření pomocí radaru naznačují, že maximální hloubka jezera je 160 metrů. Vzhledem ke své rozloze toto jediné jezero obsahuje přibližně 9 000 kilometrů krychlových kapalných uhlovodíků, což je 40krát větší objem, než činí celkové zásoby ropy na Zemi,“ říká Alexander Hayes. „Všechna doposud objevená jezera a moře na Titanu obsahují 300krát větší objem kapalných uhlovodíků než prokázané zásoby pozemské ropy.“

Mohou v těchto studených jezerech kapalných uhlovodíků bohatých na uhlík existovat nějaké živé organismy? „Pokud na tomto měsíci existuje život, naše představivost není dost velká na to, abychom odhadli, jak by mohl vypadat,“ říká Jeff Kargel (University of Arizona, Tucson).

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6772x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce