Česká astronomická společnost

Představte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.

Fotografie v titulu článku byla vozítkem pořízena 31. ledna 2014, v 529. den pobytu Curiosity na Marsu, zhruba 80 minut po místním západu slunce, a zachycuje nejjasnější objekt tehdejšího nočního nebe – modrou večernici Zemi vysoko nad skalnatým horizontem, která evidentně na marťanském nebi dokáže podobné divy jako na tom našem Venuše.

Když si fotografii zvětšíme, pod modrou Zemí spatříme trochu méně výrazný bod, který není ničím jiným než naším vlastním Měsícem.

„Lidský pozorovatel s normálním zrakem by, stojíce na povrchu Marsu, mohl snadno pozorovat Zemi a její Měsíc jako dvě sousedící, jasné večerní hvězdy,“ uvádí NASA.

Ještě dodejme, že Země byla v době pořízení své první fotky roverem Curiosity od Marsu vzdálena 159 milionů kilometrů.

Lednový „úlovek“ Curiosity však nebyl první fotkou Země z povrchu Marsu: již v roce 2004 poslal robot Spirit zpět domů snímek Země coby jasné Jitřenky na předúsvitové marťanské obloze. Tehdy ale nebyl zachycen náš Měsíc.

Curiosity není stavěna na astronomická pozorování a její kamery jsou kalibrovány spíše na zabírání cílů mnohem bližších – okolních geologických útvarů. Jiná situace však nastává u družic, které Mars obíhají nad hranicí atmosféry. Například v říjnu 2007 pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter nádherný ostrý snímek Země i Měsíce pomocí kamery HiRISE s vysokým rozlišením.

V kvalitě rozhodně ne, nicméně v historickém významu marťanským sondám silně konkuruje Voyager 1 se svojí fotografií matného modrého bodu (samozřejmě Země), která byla pořízena v roce 1990 ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů, z bodu za drahou Neptunu.

Zdroj:

• Spaceflightnow.com 13. 2. 2014