logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Drahokamy na ostnu Štíra 2014.02.20 06:40

Otevřená hvězdokupa M 7 - eso1406 Foto: ESONový snímek hvězdokupy M 7

Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2014): Otevřená hvězdokupa M 7 (Messier 7) je známa také pod katalogovým označením NGC 6475. Jedná se o jasnou hvězdokupu tvořenou asi stovkou hvězd, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 800 světelných let od Země. Na tomto novém snímku pořízeném dalekohledem MPG/ESO o průměru 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager) hvězdokupa vyniká na pozadí posetém stovkami tisíc slabých hvězd ležících směrem na střed Galaxie. 

Se stářím hvězd kolem 200 milionů let patří M 7 k typickým otevřeným hvězdokupám středního věku. V prostoru zabírá asi 25 světelných roků. Jak hvězdokupa stárne, nejjasnější hvězdy na snímku – možná až desetina celkového počtu hvězd v M 7 – explodují jako supernovy. A když pohlédneme ještě dále do budoucnosti, zbylé slabší hvězdy, kterých je o poznání více, se postupně rozprchnou a hvězdokupa zanikne.   

Otevřené hvězdokupy jako M 7 jsou skupinami hvězd zrozených téměř ve stejném čase a na stejném místě z jednoho oblaku plynu a prachu. Takové skupiny jsou z vědeckého hlediska velmi zajímavé, protože hvězdy v nich jsou zhruba stejně staré a mají také stejné chemické složení. Proto jsou tyto objekty prakticky nenahraditelné při studiu složení a vývoje hvězd.

Zajímavou strukturu má i pozadí snímku. Ačkoliv je hustě zaplněno hvězdami, zdaleka ne rovnoměrně – je viditelně zaprášené. Pravděpodobně se však jedná pouze o náhodné uspořádání hvězdokupy a oblaků prachu. Představa, že tyto tmavé pruhy jsou pozůstatkem oblaku, ze kterého se hvězdy zformovaly, je sice lákavá, ale hvězdokupa za dobu své existence uskutečnila téměř celý jeden oběh kolem středu Galaxie. Díky tomu došlo k přeskupení hvězd i prachových zbytků. Prach a plyn, ze kterého se M 7 zrodila, a hvězdy samotné již dávno putují svojí vlastní cestou. 

Jako první se o této hvězdokupě zmiňuje matematik a astronom Klaudios Ptolemaios už v roce 130 našeho letopočtu. Objekt popsal jako „mlhovinu na ostnu Štíra“, což je přesný popis vzhledu objektu při pohledu pouhým okem – vypadá jako difúzní zářivá skvrnka na jasném pozadí Mléčné dráhy. Na počest Klaudia Ptolemaia bývá hvězdokupa M 7 někdy označována jako Ptolemaiova. V roce 1764 ji Charles Messier zařadil jako sedmý objekt do svého katalogu nehvězdných objektů. A ještě později, v průběhu 19. století, popsal John Herschel vzhled tohoto objektu při pohledu pomocí dalekohledu jako „silně rozptýlenou skupinu hvězd“.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email:
jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1406. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

  Srba Jiří   Zobrazeno: 3073x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce