Po testech a předběžném schválení v Evropě v září 2013 byl přístroj MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer [1]) odeslán na observatoř ESO/Paranal. V technických prostorách observatoře byl znovu sestaven a následně velmi opatrně přemístěn do svého nového domova v kopuli dalekohledu UT4 (Unit Telescope 4) komplexu VLT. MUSE je posledním ze druhé generace přístrojů pro dalekohledy VLT (první byla zařízení X-Shooter a KMOS, a krátce po nich následoval přístroj SPHERE).
O své první pocity se podělil vedoucí týmu a hlavní vědecký pracovník projektu přístroje MUSE, Roland Bacon (Centre de Recherche Astrophysique de Lyon, France): „V uplynulých letech mělo s tímto přístrojem mnoho lidí soustu práce, ale zvládli jsme to. Je úžasné sledovat, jak se z této sedmitunové ‚skládačky‘ optiky, mechaniky a elektroniky rodí fantastický stroj času určený k výzkumu raného vesmíru. Jsme opravdu hrdí na to, co se nám podařilo – MUSE bude po řadu let naprosto unikátním zařízením.“
Mezi hlavní vědecké úkoly přístroje MUSE patří zkoumání raných fází vývoje vesmíru s ohledem na mechanismy vzniku a formování galaxií, ale také sledování pohybů hmoty a analýza chemického složení blízkých galaxií. Možných aplikací je však celá řada – od zkoumání těles sluneční soustavy, přes oblasti z probíhající tvorbou hvězd v naší Galaxii až po využití při výzkumu vzdáleného vesmíru.
MUSE je unikátní výkonné zařízení, které využívá 24 spektrografů k rozložení světla na základní složky, což mu umožňuje zároveň získat snímky i spektra vybrané oblasti na obloze. Vytváří tak v jistém smyslu trojrozměrný pohled, ve kterém třetí rozměr reprezentuje spektrum objektu [2]. Na základě následné analýzy se astronomové mohou 'pohybovat' těmito daty a zkoumat objekt v různých vlnových délkách (podobně jako když přeladíte televizi na jiný kanál s jinou frekvencí).
MUSE má potenciál k velkým objevům, protože propojuje výhody zařízení získávajícího snímky s měřícími možnostmi spektrografu. Navíc přitom využívá mnohem ostřejších záběrů, které poskytuje adaptivní optika. Přístroj je namontování na dalekohledu UT4 systému VLT, který v současnosti pochází přestavbou na teleskop plně vybavený adaptivní optikou.
Přístroj MUSE je výsledkem deseti let návrhů a vývoje v rámci Konsorcia MUSE, které vede Centre de Recherche Astrophysique de Lyon (Francie) a jehož partnery jsou Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP, Německo), Institut für Astrophysik Göttingen (IAG, Německo), Institute for Astronomy ETH Zurich (Švýcarsko), L'Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (IRAP, Francie), Nederlandse Onderzoekschool voor de Astronomie (NOVA, Nizozemí) a ESO.
Bacon a další členové týmu instalujícího a testujícího přístroj MUSE na observatoři Paranal od počátku roku 2014 zaznamenávali svoji činnost na zařízení na svém blogu. První výsledky pozorování pomocí MUSE budou prezentovány na wokrshopu 3D2014, který se zanedlouho uskuteční v Garchingu u Mnichova v Německu.
„Múza by měla člověka inspirovat. A opravdu. MUSE nás inspirovala po mnoho let a věříme, že v tom bude pokračovat,“ říká Bacon ve svém příspěvku v blogu u příležitosti 'prvního světla' pro tento přístroj. „Není pochyb o tom, že astronomové z celého světa, budou naší múzou okouzleni také.“
Zdroj
Poznámky
[1] 'Multi Unit Spectroscopic Explorer' volně přeloženo 'Více-jednotkový spektrální analyzátor'. Slovo 'muse' znamená v angličtině i francouzštině ‚múza‘.
[2] Tato technika je známa jako 'spektroskopie celého pole' (integral field spectroscopy). Umožňuje astronomům zároveň zkoumat vlastnosti různých částí téhož objektu, například galaxie, a měřit jakým způsobem rotuje a určit jakou má hmotnost. Technika rovněž umožňuje zkoumat chemické složení a další fyzikální vlastnosti v různých částech sledovaného objektu. Metoda je využívána po mnoho let, ale přístroj MUSE přináší značné vylepšení díky zvýšené citlivosti, efektivitě a rozlišení. Jednou za možností, jak celou metodu popsat je, že MUSE představuje zobrazování s vysokým rozlišením, které je v reálném čase kombinováno se spektroskopií. Například, v minulosti bylo obtížné zkoumat emisní čáry objektů ležících mimo naše nejbližší kosmické okolí, neboť emisní čáry jsou díky rudému posuvu posunuty mimo spektrální okna filtrů běžně dostupných u stávajících přístrojů. V případě přístroje MUSE toto omezení neexistuje a každou spektrální čáru je možné zkoumat bez ohledu na to, jak je její vlnová délka ovlivněna rudým posuvem.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Roland Bacon; Lyon Centre for Astrophysics Research (CRAL); France; Mobil: +33 6 08 09 14 27; Email: rmb@obs.univ-lyon1.fr
Richard Hook; ESO, Public Information Officerl Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Marcella Carollo; Institute for Astronomy ETH Zurich; Zurich, Switzerland; Tel.: +41 44 633 3725; Email: marcella@phys.ethz.ch
Thierry Contini; Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (IRAP); Toulouse, France; Tel.: +33 5 61 33 28 14; Email: Thierry.Contini@irap.omp.eu
Harald Nicklas; Institut für Astrophysik (IAG); Göttingen, Germany; Tel.: +49 551 39 50 -39; Email: nicklas@astro.physik.uni-goettingen.de
Joop Schaye; Leiden Observatory (NOVA); Leiden, The Netherlands; Mobil: +31 (71) 527 8443; Email: schaye@strw.leidenuniv.nl
Lutz Wisotzki; Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP); Potsdam, Germany; Tel.: +49 331 7499 532; Email: lwisotzki@aip.de
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1407. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média. |
