Poté, co během svého třetího místního lunárního dne prováděl pouze pozorování z neměnné pozice, se rover Jutu 22. února uložil s příchodem místního večera do dvoutýdenní hibernace, příštího rána (pozemského času) jej následovala i mateřská přistávací sonda Čchang’e 3, od níž je rover vzdálen asi 100 metrů. Zatímco rover spal ve tmě a extrémním mrazu, čínští vědci se konečně blíže vyjádřili k povaze mechanických potíží, které vozítko prakticky zmrzačily.
Ke konci ledna došlo na palubě Jutu k selhání řídícího elektrického obvodu uvnitř jednotky, která je zodpovědná za pohyby roveru, a ta následně téměř vypověděla službu. Příčiny selhání obvodu jsou pro čínské techniky dodnes záhadou, nicméně je přičítají „komplikovanému prostředí na povrchu Měsíce“. Pod pohyby roveru si ale nesmíme představovat pouze jízdu po Měsíci, oblast působení selhavší jednotky je bohužel mnohem širší a zahrnuje třeba i manévry se stožárem s anténou a kamerou či natáčení solárních panelů. Zhoršení těchto motorických možností Jutu samozřejmě značně komplikuje jeho ukládání do hibernace před místní nocí (popis hibernačního stavu najdete v našem starším článku z února) a zvyšuje možnost, že rover v noci prostě zmrzne. Následkem je také to, že po obou uplynulých nocích na Měsíci se Jutu ozval až dva dny po Čchang’e, protože nejdříve musel ze solárních panelů doplnit energii, které v noci kvůli špatnému zazimování spotřeboval více, navíc kvůli těžkostem ohledně mechanických pohybů zřejmě nebyly solární panely nastaveny do takové polohy, aby je slunce po východu maximálně osvítilo.
Po své třetí hibernaci se Jutu ozval řídícímu středisku v pátek 14. března brzy ráno místního času v Pekingu. Jak bylo uvedeno před pár řádky, mateřská sonda Čchang’e 3 navázala spojení se Zemí již ve středu.
 Problémy Jutu přetrvávají a jsou podle všeho již neodstranitelné, rover zřejmě již jízdy nebude nikdy schopen. Na druhé straně vědecké přístroje Nefritového králíka fungují povětšině normálně – například panoramatická kamera, infračervené snímací senzory či geologický radar. Sama Čína oznámila, že Jutu, který právě dovršil plánovanou tříměsíční životnost, je v docela dobrém stavu a bude pracovat déle oproti plánu. Tomu se říká tuhý kořínek!
Jutu i Čchang’e 3 po probuzení obnovily své operace a pokračují ve svých vědeckých úkolech bez dalších potíží.
Když už je řeč o mateřské přistávací sondě Čchang’e 3: s ní dosud nejsou hlášeny žádné potíže (až na selhání hlavní kamery, která ovšem dle Číny byla vyrobená tak, že vydrží pouze pár týdnů) a její optický teleskop, ultrafialová kamera a zařízení pro výzkum měsíčního prachu během minulého lunárního dne (v únoru) splnily stanovené úkoly a vědcům v Číně poslaly veliké množství informací. Čchang’e 3 má v místě přistání pracovat až rok, tudíž minimálně do konce letošního roku.
Mise Čchang’e 3 učinila 15. prosince Čínu třetí zemí světa, která hladce přistála na Měsíci. Vozítko Jutu opustilo výsadkovou sondu v řádu hodin po přistání. Mise Čchang’e 1 a 2 Měsíc pouze obletěly v letech 2007 a 10.
Zdroje:
|
