logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Gejzíry na Europě okem HST 2014.04.06 14:31

Gejzíry vody na Europě v představě výtvarníka Foto: NASA/ESA/K. Retherford/SWRIHubblův kosmický dalekohled HST pozoroval oblaka vodní páry nad ledovými oblastmi v okolí jižního pólu Jupiterova měsíce Europa. Astronomové předpokládají, že se jedná o první zřetelný důkaz výtrysků vody nad povrch tohoto měsíce.

Na základě jiných zdrojů bylo již dříve poukázáno na existenci oceánu pod ledovou kůrou měsíce. Vědci si nejsou jisti, zda detekovaná vodní pára má původ v erupcích vody na povrchu měsíce Europa, ale jsou si zcela jisti tím, že to je nejpravděpodobnější vysvětlení. Budou následovat další pozorování k ověření tohoto objevu, který z Europy dělá druhý měsíc, u kterého byly výtrysky vody pozorovány. Závěry byly publikovány 12. 12. 2013 v časopise Science. Protože jsme o objevu na tomto místě ještě neinformovali, přinášíme podrobnější informace.

„Nejjednodušším vysvětlením přítomnosti vodní páry je, že byla vyvržena nad povrch z hlubin měsíce Europa,“ říká Lorenz Roth (Southwest Research Institute, San Antonio), hlavní autor zprávy. „Pokud tyto výtrysky mají souvislost s podpovrchovým oceánem kapalné vody, a my jsme přesvědčeni, že existuje pod ledovou kůrou, potom to znamená, že při budoucím výzkumu můžeme studovat chemické složení potenciálně obyvatelného prostředí na měsíci Europa přímo na jeho povrchu, bez složitého vrtání otvoru skrz silnou vrstvu ledu. A to je nesmírně potěšující.“

V roce 2005 sonda NASA s názvem Cassini poprvé detekovala výtrysky prachu a vodní páry vyvrhované z podpovrchových vrstev Saturnova měsíce Enceladus. U měsíce Europa byla doposud detekována pouze vodní pára.

Oblaka vodní páry nad jižním pólem měsíce Europa Foto: NASA/ESA/L. Roth/SWRI/University of CologneSpektroskopická pozorování pomocí HST poskytla důkazy existence výtrysků na Europě v prosinci 2012. Časové snímky polárních září pořízené pomocí zobrazovacího spektrografu na HST umožnily vědcům rozlišit mezi jevy vytvořenými nabitými částicemi z Jupiterovy magnetosféry a výtrysky z povrchu měsíce Europa. A rovněž vyloučila mnohem exotičtější vysvětlení, jako je například náhodné pozorování výjimečného dopadu meteoritu.

Zobrazovací spektrograf detekoval slabé ultrafialové záření polární záře vytvářené intenzivním magnetickým polem planety Jupiter v blízkosti jižního pólu měsíce. Excitované atomy kyslíku a vodíku způsobují proměnlivou aurorální záři a zanechávají o mnohém vypovídající signály, že se jedná o produkty molekul vody, které jsou podél siločar magnetického pole rozbíjeny elektrony na jednotlivé prvky.

„Posunuli jsme se až k samotnému limitu HST při pozorování této velmi slabé emise. Může se jednat o nenápadné výtrysky, které jsou velmi řídké a obtížně pozorovatelné v oboru viditelného světla,“ říká Joachim Saur (University of Cologne, Německo).

Lorenz Roth předpokládá, že dlouhé pukliny na povrchu měsíce Europa mohou být ve skutečnosti otvory k úniku vodní páry do kosmického prostoru. Podobné pukliny objevila sonda Cassini na povrchu měsíce Enceladus.

Astronomové využívající Hubblův kosmický dalekohled rovněž zjistili, že intenzita výtrysků na Europě kolísá s polohou měsíce na oběžné dráze, podobně jako na Enceladu. Aktivní výtrysky byly pozorovány pouze tehdy, když byl měsíc nejdále od Jupitera. Naopak se vědcům nepodařilo detekovat jakýkoliv signál v okamžiku, kdy byla Europa blízko planety Jupiter.

Pukliny v ledu v okolí jižního pólu měsíce Europa Foto: NASA/JPL-Caltech/SETI InstituteMožné vysvětlení této proměnlivosti spočívá v tom, že gravitační síly Jupitera měsíc střídavě stlačují a natahují podle toho, jak se mění jeho vzdálenost od planety. Pukliny se zmenšují či zavírají v okamžiku, když je měsíc nejblíže obří plynné planetě.

„Zjevná proměnlivost výtrysků podporuje klíčovou předpověď, že Europa může být natahována slapovými silami do značné míry proto, že obsahuje podpovrchový oceán kapalné vody,“ říká Kurt Retherford (Southwest Research Institute).

Výtrysky na Europě i Enceladu obsahují pozoruhodně podobné množství vodní páry. Protože Europa má přibližně 12krát vyšší přitažlivost než Enceladus, vodní pára o teplotě -40 °C neuniká příliš daleko do okolního prostoru jako na Enceladu, ale po dosažení výšky až 200 km padá zpět na povrch měsíce. To by mohlo zanechat jasné stopy na povrchu v okolí jižního pólu měsíce.

„Pokud se to potvrdí, pak tato nová pozorování znovu ukážou na kvality Hubblova kosmického dalekohledu při výzkumu a otevírání nových kapitol při hledání obyvatelného prostředí ve Sluneční soustavě,“ dodává John Grunsfeld, astronaut NASA, který se podílel na opravách HST během servisních misí raketoplánu. „Značným úsilím při určitém riziku jsme opravili a zdokonalili HST, což se ze všeho nejvíce vyplatilo, když jsme studovali vzrušující objevy, jako je například objev výtrysků vody na Europě.“

Zdroje a související:

[1] Článek NASA
[2] Další článek NASA
[3] Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
[4] Oceán na Saturnově měsíci Enceladus

  Martinek František   Zobrazeno: 4520x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce