Už je to přeci jen nějakou dobu zpátky, co jste si na astro.cz mohli přečíst o kontaminaci nákladového prostoru a odkladu startu. Od té doby Dragon stále nedosáhl hvězd, stále mu něco házelo klacky pod raketové motory.
Čtyřiadvacátého března například hasiči v Kennedyho kosmickém středisku, kousek od místa, kde má Dragon startovací rampu, museli reagovat na požár sledovacího radaru, který se velice přehřál kvůli zkratu v elektroinstalaci. Stane se. Jenže on to byl klíčový radar amerického vojenského letectva, které stojí nad kosmickými starty coby zástupce národní bezpečnosti (vojáci sledují raketu na radarech a kdyby se vychýlila z kurzu, odpálí ji na dálku; krom toho garantují třeba čistý vzdušný prostor při startu či sledují počasí). Kosmický start se bez jejich povolení uskutečnit prostě nemůže a oni přišli o kritický radar, jehož oprava či výměna by zabrala týdny a týdny. No, nakonec zkrátka vojáci zapnuli radar záložní.
Po těchto těžkostech mohla SpaceX stanovit svůj start ke stanici na pondělí 14. dubna.
Další klacek pod raketové motory Dragonu (byť nakonec ne fatální) přišel tři dny před tímto datem, kdy na palubě ISS při rutinní prověrce technického stavu přestala reagovat na příkazy (=selhala) záložní řídící jednotka pro vícero důležitých procesů vně stanice (rotace a pozicování solárních panelů a panelů tepelné regulace, chod chladícího systému elektroniky, pohyby vnějšího přepravníku atd.). Jednotka EXT-2 je namontována v srdci „páteře“ stanice z příhradových nosníků, konkrétně v nosníku S0, a pokusy o její znovu-nahození přišly vniveč. Jednotka je sice pouze zálohou, nicméně kdyby teď vypadla i hlavní jednotka, situace by byla ne právě radostná (hlavní jednotka pracuje zatím normálně a výpadek její kolegyně nijak zvlášť neovlivnil chod stanice).
I je zapotřebí kosmické vycházky a výměny jednotky (zřejmě ve středu 23. dubna; délka asi dvě a půl hodiny).
Vrásky na čele manažerů NASA, když si vzpomněli na Dragon, způsobovalo hlavně to, že při příletu lodi ke stanici je nutné otočit solární panely (rozpětí 72 metrů) hranou směrem k lodi, aby nebyly znečistěné plyny z motorů manévrující lodi, což by vedlo k poklesu jejich výkonu. Jenže kdyby vypadla ze služby i hlavní jednotka, toto by nebylo možné. V neděli 13. dubna nakonec padlo rozhodnutí Dragon pustit na start a panely stanice díky příznivému úhlu osvícení Sluncem v této době (aby generovaly dostatek proudu) zabezpečit v pozici pro přílet lodi hned po jejím startu, aby radši měla hlavní jednotka co nejméně času selhat, kdyby chtěla (zatím ne!).
Zdroj potíží se o den později vrátil na zemský povrch. Asi hodinu a půl před startem byly všechny přípravy přerušeny kvůli vnitřnímu úniku helia ze systému, který zabezpečuje separaci stupňů rakety necelé tři minuty po startu. SpaceX hovoří takto:
„Při pondělním pokusu o start ukázaly předletové prověrky, že heliový ventil v pneumatickém systému pro oddělení stupňů nepracoval pod správným tlakem. Čili písty by se při oddělení stupňů musely spoléhat na záložní ventil.
Záložní ventil žádné potíže neměl, takže start by asi byl nakonec úspěšný, nicméně politikou SpaceX je nestartovat, když jsou známy jakékoliv anomálie. Raketu Falcon 9 jsme sklopili zpět do horizontální polohy a provádíme výměnu dotyčného ventilu spolu s inspekcí celého systému a hledáme cokoliv, co mohlo přispět ke špatné funkci ventilu.“
Start je nyní stanoven na pátek 18. dubna ve 21:25 SELČ, nicméně je zde 60procentní šance, že start překazí špatné počasí.
Kdyby start vyšel v pátek, Dragon by dorazil ke stanici na Velikonoční neděli kolem oběda, zachycen by u stanice byl cca ve 13:15. Kdyby pátek opět nevyšel, záložní šance je v sobotu večer, s příletem ke stanici v úterý 22. dubna (zde by asi vycházka astronautů Mastracchia a Swansona za účelem výměny selhavšího procesoru byla uspíšena na Velikonoční neděli). Kdyby neklapla ani sobota, start SpaceX by sklouznul do období kolem 10. června a přednost by dostala firma Orbital s druhým operačním Cygnusem (start v takovém případě 6. května). Ale to je již katastrofický scénář.
Zdroje: (EN)
|
