logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Čtvrtá nejbližší hvězdná soustava 2014.05.07 07:00

Nejstudenější hnědý trpaslík v podání výtvarníka Foto: Penn State University/NASA/JPL-CaltechPomocí dvou kosmických observatoří NASA, a to Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a Spitzer Space Telescope, objevili astronomové, jak se zdá, nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka – velmi slabý, hvězdě podobný objekt – jehož teplota je překvapivě nízká. Odpovídá zhruba teplotě povrchu v oblasti severního pólu planety Země.

Na snímcích z obou kosmických observatoří astronomové objevili objekt ve vzdálenosti 7,2 světelného roku, což z něj dělá čtvrtou nejbližší hvězdnou soustavu v pořadí od Slunce. Nejbližší soustavou je trojice hvězd známá jako Alfa a Proxima Centauri ve vzdálenosti 4,2 světelného roku. Následuje Barnardova hvězda (6 světelných let) a dvojice hnědých trpaslíků WISE J104915.57-531906 ve vzdálenosti 6,5 světelného roku.

„Je velmi vzrušující objevit nového hvězdného souseda naší Sluneční soustavy, který je tak blízko,“ říká Kevin Luhman, astronom z Pennsylvania State University's Center for Exoplanets and Habitable Worlds, University Park. „Extrémně nízká teplota objektu se hodně podobá teplotě planet, která často bývá podobně nízká.“

Hnědí trpaslíci začínají svůj život podobně jako hvězdy smrštěním plynného oblaku, avšak mají nedostatek hmoty pro zažehnutí termonukleárních reakcí ve svém nitru. Nově objevený studený hnědý trpaslík obdržel označení WISE J085510.83-071442.5. Má nízkou teplotu v rozmezí od -48 do -13 °C. Dosavadní rekord držel hnědý trpaslík, na jehož povrchu byla naměřena „pokojová“ teplota.

Kosmická observatoř WISE byla schopna zaregistrovat tento objekt, neboť uskutečnila průzkum celé oblohy v oboru infračerveného záření dvakrát po sobě, přičemž některé oblasti zkoumala až třikrát. Studené objekty (jako hnědí trpaslíci) jsou „neviditelné“ při pozorování v oboru viditelného světla, avšak jejich tepelné záření – dokonce i když je slabé – se projevuje v oboru infračerveného záření. Kromě toho blízké těleso se na snímku v průběhu několika měsíců zdánlivě pohybuje.

Nejbližší okolí Slunce Foto: Penn State UniversityPo oznámení rychlého pohybu objektu WISE J085510.83-071442.5 v březnu 2013 astronom Kevin Luhman strávil čas analýzou dodatečných snímků pořízených družicí Spitzer a dalekohledem Gemini South na Cerro Pachon v Chile. Pozorování družice Spitzer pomohla určit nízkou teplotu hnědého trpaslíka. Kombinace dat z družic WISE a Spitzer, pořízených při pohledu z odlišných drah ve Sluneční soustavě, umožnila určit jeho vzdálenost změřením tzv. paralaxy. Jedná se o stejný princip, jako když si dáte před oči prst a díváte se na jeho projekci na vzdálené objekty střídavě levým a pravým okem. Promítá se vám do různých míst.

„Je pozoruhodné, že ani po několika desetiletích průzkumu bezprostředního okolí Slunce stále ještě nemáme hotovou kompletní inventuru,“ říká Michael Werner, Jet Propulsion Labory, Pasadena. „Tyto strhující nové závěry demonstrují schopnosti výzkumu vesmíru použitím nových vědeckých prostředků, jako jsou infračervené oči kosmických observatoří WISE a Spitzer.“

Hmotnost hnědého trpaslíka WISE J085510.83-071442.5 byla odhadnuta na 3 až 10 hmotností planety Jupiter. Tak malá hmotnost napovídá, že se může jednat o obří plynnou planetu podobnou Jupiteru, která byla vyvržena z některé planetární soustavy (toulavá planeta). Avšak vědci předpokládají, že se spíše bude jednat o hnědého trpaslíka, protože ti jsou ve vesmíru mnohem hojnější. Pokud je to pravda, pak se podařilo objevit doposud nejméně hmotného hnědého trpaslíka, a také nejchladnějšího.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4137x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce