logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Astronomové staví největší sluneční dalekohled 2014.05.14 07:00

Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Foto: National Solar Observatory / Ruth KnealePřipojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.

Dalekohled ponese jméno senátora Daniela K. Inouye. Jeho celý název bude Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST). Bude schopen rozlišit útvary menší než 0,03 obloukové vteřiny, což odpovídá 20 až 70 km na povrchu Slunce. K dosažením tak úžasného rozlišení bude dalekohled využívat nejnovější technologie adaptivní optiky k odstranění vad obrazu v důsledku atmosférických turbulencí. K tomu bude sloužit počítačem řízená deformace optické plochy dalekohledu.

Nejmenší útvary, které na povrchu Slunce vidíme ve velkých amatérských dalekohledech, jsou sluneční granule – bubliny horkého plynu vystupující na povrch ze slunečního nitra. Každá z nich má průměr přibližně 1500 km. Dalekohled DKIST bude schopen rozlišit útvary 60krát menší.

Největším současným slunečním dalekohled je McMath-Pierce Solar Telescope, který je vybaven objektivem o průměru 1,6 metru. Pracuje od roku 1962 na Kitt Peak v Arizoně.

Dalekohled DKIST bude zaměřen na tři klíčové oblasti výzkumu: jaká je podstata slunečního magnetismu; jak magnetismus ovládá Slunce; jak můžeme modelovat a předpovídat měnící se výkon Slunce, který ovlivňuje Zemi? Sluneční dalekohled DKIST bude jako první teleskop schopen zobrazit a přímo studovat malé magnetické struktury, což astronomům pomůže pochopit, jak proměnlivost množství slunečního záření může vést ke klimatickým změnám na Zemi.

Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji Foto: National Solar Observatory / L. PhelpsNový pozemní sluneční dalekohled bude mít i výrazně lepší časové rozlišení – jednotlivé snímky bude pořizovat co 3 sekundy. Pro porovnání: kosmický dalekohled NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) pořizuje snímky každých 10 sekund na osmi vlnových délkách. Dvojice slunečních sond STEREO snímají Slunce co 3 minuty a známá sonda SOHO (Solar Heliospheric Observatory) jednou za 12 minut. Schopnost častěji pořizovat jednotlivé snímky pomůže rozlišit rychle se vyvíjející struktury na povrchu Slunce a ve spodních vrstvách jeho atmosféry, a to na mnoha vlnových délkách od blízkého ultrafialového přes viditelné až po daleké infračervené záření díky nezvykle čistému a suchému ovzduší, které panuje v této nadmořské výšce.

Dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope (dříve označovaný ATST – Advanced Technology Solar Telescope) je budován konsorciem firem pod vedením National Solar Observatory a zahrnuje University of Chicago, New Jersey Institute of Technology, University of Hawaii, High Altitude Observatory, NASA, U.S. Air Force a další.

Zdroj: phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související články:
Největší sluneční dalekohled
Ještě jeden největší sluneční dalekohled

  Martinek František   Zobrazeno: 3073x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce