Asteroid 2014 HQ124 byl objeven jen nedlouho před tímto blízkým setkáním, a sice letošního 23. dubna. Stalo se tak díky americkému kosmickému teleskopu NEOWISE, který z nízké zemské orbity pátrá po asteroidech a kometách.
 „Protože NEOWISE skenuje okolní vesmír v době orbitálního úsvitu či soumraku a je citlivý na infračervené světlo, je to dobrý prostředek k nalézání větších objektů, které se přibližují k Zemi,“ říká Amy Mainzer, vedoucí vědkyně mise. „Díky pozorování v infračervených vlnových délkách můžeme lépe odhadovat skutečné velikosti asteroidů a také poznat, kolik odrážejí světla, což nám zase mnohé napoví o jejich složení.“
Teleskop NEOWISE byl vypuštěn na oběžnou dráhu (525 km vysoko) v prosinci 2009 raketou Delta II z Kalifornie ale již v únoru 2011 byl uveden do hibernace. Ke vzkříšení došlo v loňském létě a začala nová, tříletá mise s cílem hledat potenciálně Zemi ohrožující objekty.
A tak před měsícem a něco v infračervených sítích NEOWISE uvíznul i 2014 HQ124.
Šestého června tento asteroid, jak se blížil k Zemi, zjasnil na našem nebi až na zdánlivou magnitudu 13,7, což už je v dosahu klasických amatérských přístrojů, žel bohu byl tehdy objektem jižní oblohy a promítal se do souhvězdí Hodiny. Těsně před největším přiblížením k Zemi (8. června v 07:56 SELČ na 1 250 000 km) stihnul překročit nebeský rovník a přehoupnout se na oblohu severní. Zde se však v době nejtěsnějšího průletu kolem Země ztrácel v záři večerního soumraku ne více než 20 stupňů od slunce.
Vizuálně toho tedy moc vykoukat nešlo, NASA však měla v plánu radarová pozorování asteroidu krátce po jeho průletu pomocí antén Deep Space Network v Kalifornii a v Puerto Ricu (tato síť se používá mj. pro komunikaci se sondami Curiosity, Cassini či Voyager 1, který už od Země dělí skoro 20 miliard kilometrů). Sledování poloh a rychlostí asteroidů pomocí radaru totiž skýtá dobré možnosti propočítat jejich dráhy daleko do budoucna.
 Na výsledky radarů si musíme ještě počkat. Po sobě následující pozorování 2014 HQ124, jehož průměr se odhaduje mezi 250 a 400 metry (zlatá střední cesta tedy udává 325 metrů), od profesionálních astronomů i amatérů byla použita k určení pohybu objektu do roku 2200 a minimálně v tomto období pro nás nepředstavuje riziko. Přesnější kalkulace jeho dráhy však budou samozřejmě pokračovat.
2014 HQ124 však NASA řadí do třídy potenciálně nebezpečných asteroidů, kterých nyní známe 1 484, a označení se vztahuje k objektům, které mají průměr minimálně 140 metrů a na své pouti kolem Slunce se přibližují na méně než 7,4 milionu kilometrů ke dráze Země. Žádný z nich dle současných informací nijak výrazně nehrozí dopadem na zemský povrch v dohledné době.
Blízké průlety asteroidů kolem Země nejsou bohužel ničím vzácným, tak velký balvan tak blízko Země jako včera můžeme dle Dona Yeomanse, manažera programu NASA na vyhledávání takovýchto objektů, průměrně pozorovat každých pár let. Asteroidy o rozměrech v řádově desítkách metrů, jenž se k Zemi přiblíží více než Měsíc, jsou pozorovány dokonce vícekrát do roka, mnohem více jich však prolétne nepovšimnuto, jak se můžete dočíst v našem starším článku.
Zdroje:
|
