Rosettu zastihlo v meziplanetárním prostoru probuzení ze tříleté vesmírné hibernace letošního 20. ledna a i přes menší potíže s palubním softwarem či pohonným systémem je sonda připravena splnit hlavní část své zhruba desetileté mise: dne 6. srpna 2014 (symbolicky přesně dva roky po přistání vozítka Curiosity na Marsu) coby vůbec první stroj lidské výroby vstoupí na oběžnou dráhu okolo komety, kde bude pracovat více než rok, a v listopadu vypustí malý německý modul Philae, jenž (taktéž premiérově) na kometě přistane (či spíše v duchu mizivé gravitace se k ní připevní) a bude fotit a vrtat.
Proč bude Philae přistávat až 3 měsíce po dosažení komety? Důvod je prozaický: kometu Čurjumov-Gerasimenko lidstvo prakticky nezná a Rosetta nejdřív bude muset provést zevrubný průzkum povrchu tělesa a vůbec vytipovat k dosednutí vhodnou lokalitu.
Rosettiny vědecké přístroje jsou údajně v pořádku a rovněž připraveny plnit stanovené úkoly. Ostatně, činí se už teď! Americký mikrovlnný senzor na palubě sondy se počátkem června na čím dál větší kometu na obzoru zaměřil a navzdory stále ještě značné vzdálenosti učinil pozoruhodný objev: cílová kometa uvolňuje každou vteřinu do okolního vesmíru co do množství asi dvě velké sklenice vody!
„Při této rychlosti odpařování vody by kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko naplnila olympijský plavecký bazén za pouhých sto dní,“ řekl Sam Gulkis, vědec z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii. „Kometa se ale brzy začne přibližovat ke Slunci a výpary plynů samozřejmě zesílí. Díky Rosettě však tentokrát máme vynikající možnost tyto změny pozorovat a zjistit, jak přesně k nim dochází.“
Kamery na sondě se zase v příštích týdnech budou zajímat o tvar, povrch a rotaci komety. Vědci budou moci díky těmto datům plánovat přesně další pozorování a letové kontrolory mohou údaje zase upozornit na nebezpečí pro Rosettu v blízkosti komety jako třeba rozptýlené částice plynu, prachu a ledu.
 Co se týče příletové dráhy, Rosetta již 7. května začala s manévry, které změní její oběžnou dráhu okolo Slunce a nasměrují ji k cíli. Těchto manévrů proběhlo zatím pět, z toho poslední (úspěšný) 2. července. Tyto dosavadní zážehy motorů se postaraly o více než 90 procent požadované změny rychlosti vzhledem ke kometě (zážeh 2. července třeba změnil rychlost sondy o 58,7 m/s neboli 211,3 km/h). Tak či tak, Rosetta má ještě v plánu dalších pět podobných manévrů, první 9. července, poslední v den příletu ke kometě. Družice se ale zřejmě neobejde bez občasných zážehů i při pobytu na oběžné dráze komety, protože ta má velmi slabé a nepravidelné gravitační pole (dotyčná kometa je příliš malá a není kulatá) a přístroj musí zůstat dostatečně blízko jejímu povrchu.
Šestého července, přesně měsíc před příletem, byla kometa už jen necelých 35 000 km od Rosetty (dnešního dne – 8. července - 25 a půl tisíce, čili asi jako dva průměry Země vedle sebe – ale pozor, sonda kometu dohání, nejde tudíž prostě jen o uražení této na kosmické poměry neveliké dálky), a jak prohlásil Matt Taylor, vědec projektu Rosetta z ESA, „kometa se už pomalu vynořuje z hlubokého vesmíru a začíná se odhalovat přístrojům Rosetty.“
(Pozn. aut. Pokud bych byl mediálním specialistou a měl zpropagovat tuto misi za 34 miliard korun mezi nejširší veřejností, asi bych vypíchnul fakt, že setkání komety s Rosettou proběhne až za dráhou Marsu. Nicméně, v příštím roce se začne cílová kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko přibližovat ke Slunci a dostane se až velmi blízko oběžné dráze Země. Takovéto nějaké podobné kometě tudíž nemusí někdy v budoucnu chybět mnoho k ohrožení Země impaktem a smrtí mnoha lidí, v kterémžto případě by byla data získaná díky misi Rosetta klíčová k záchraně.)
Zdroje:
|
